Takovým netradičním obohacením současného trhu s pečivem je novinka z dílny Biopekárny Zemanka a Plzeňského Prazdroje. Nejedná se ale o pivo, ale o speciální pivovarské krekry vyrobené z mláta. Mláto je zbytkem ze sladu používaného při výrobě piva a má výborné výživové vlastnosti. Má výrazně nižší obsah sacharidů než klasické mouky a obsahuje více bílkovin a vlákniny, jelikož zrna jsou používána celá. Obsahuje také minerální látky, vitaminy a aminokyseliny. Na trhu se krekry objeví v průběhu června ve třech příchutích – slaná, sýrová a česneková – a výborně se hodí nejen k pivu.
Plzeňský Prazdroj, ze kterého mláto pochází, používá k výrobě piva kvalitní sladovnický ječmen, který míchá s vyhlášenou měkkou vodou z pivovarských studní v Plzni. Po rmutování a scezení zbývá mláto, které má díky této úpravě skvělé výživové vlastnosti. Krekry z pivovarského mláta jsou nutričně zajímavou variantou klasických slaných sušenek.
Pivovarské krekry budou k mání v online obchodech Rohlík a Košík, v řetězci Globus a na čerpacích stanicích Shell za doporučenou cenu 50 Kč (100 g balíček). Postupně se objeví i v dalších řetězcích a také v obchodech, které se specializují na prodej zdravých potravin z přírodních surovin nebo v dárkové prodejně v plzeňském pivovaru a na e-shopu Zemanky. Krekry z mláta jsou vhodné i pro vegany (slaná varianta).
Tři koruny z každého balíčku půjdou na charitativní účely. Prostředky získá Nadace VIA pro svůj projekt rozvoje komunit a obnovení sousedských vztahů v době pro koronavirové krizi. Nadace pomáhá financovat různorodé projekty od investic do zanedbaných veřejných prostor, přes výsadbu městské zeleně až po různé formy programů setkávání lidí různých věkových kategorií.
Víte, že …
Mláto jako takové má vysokou nutriční hodnotu a obsahuje celulózu, hemicelulózu, lignin a vysoký obsah bílkovin. Nejhojnější monosacharidy nalezené v mlátu jsou xylóza, glukóza a arabinóza (Mussatto, 2009). Ostatní složky zahrnují minerální látky, vitaminy a aminokyseliny. Mezi vitaminy patří: biotin, cholin, kyselina listová, niacin, kyselina pantothenová, riboflavin, thiamin a pyridoxin (Mussatto et al, 2006). Z minerálních látek je to vápník, hořčík, křemík a fosfor (Khidzir et al., 2010), zatímco další minerály, jako je kobalt, měď, železo, mangan, draslík, selen, sodík a síra jsou detekovány v mlátu s nižší koncentrací. Rozdíly v procentuálním složení jednotlivých složek, lze přičíst k rozmanitosti použitého zrna, doby sklizně, sladování a rmutovácím podmínkám (Robertson et al., 2010).
.jpg)
