Nahrávám...


Lidé, kteří pracují na směny, jsou náchylnější k nemocem

Už jsme si zvykli, že v ročním období, kdy je málo slunce, málo světla a nízká teplota, je mnohem více kašle, kýchání, rýmy a jiných projevů nemocí. Opravdu to však souvisí pouze se zimou?

Co rozhoduje o tom, zda onemocníme? V první řadě (ne)schopnost organismu odolat virům, bakteriím, zvýšeným nárokům na teplo či diskomfort... Jedním slovem, imunita. Jasně, slyšeli jsme to už mnohokrát, ale co to opravdu je? „Imunitu můžeme zjednodušeně definovat jako schopnost organismu bránit se proti čemukoliv, co by mohlo způsobit poškození zdraví, nebo i smrt. Je to obranný systém, jehož orgány, tkáně a buňky jsou rozloženy po celém těle. Souhrnně se nazývají lymfatické orgány, které můžeme rozdělit na primární, (odpovědné za produkci lymfocytů) a sekundární (kde nastává samotná imunitní reakce),“ vysvětluje Ing. Adrián Doboly z biotechnologické společnosti Natures. „Základním stavebním prvkem imunity jsou buňky nazvané makrofágy, které pohlcují cizorodé objekty a rozpoznávají a ničí poškozené buňky. Jejich počet však kolísá v závislosti na stavu organismu, tedy záleží na tom, zda nejsme vyčerpaní, oslabení jinou nemocí, ale také na tom, zda jsme v noci spali nebo ne.“

Vnitřní hodiny

Může to znít divně, ale o tom, v jaké kondici je naše imunita, rozhodují i vnitřní biologické hodiny člověka. Tedy, tak se jim říká laicky. Odborně řečeno jde o cirkadiánní rytmus, který kontroluje nejen cyklus bdělosti a spánku, ale i teplotu těla, vylučování hormonů a imunitní systém. „Narušení cirkadiánních rytmů je doprovázeno sníženou výkonností, sníženým pocitem pohody a vrcholí patologickými stavy, jako jsou deprese a nemoci ovlivňované sezónou. Věkem biologické hodiny ztrácejí svou citlivost a přesnost, což vede k chronickým a charakteristickým poruchám spánku,“ vysvětluje internista MUDr. Martin Peter. Narušený cyklus však mají i lidé, kteří pracují ve směnném provozu. Z tohoto důvodu jsou náchylnější k onemocnění.

 

Síla vrcholí spolu se dnem

Podle studie, kterou dělali na Cambridge University, a publikovali koncem roku 2016, jsou lidé po setmění až desetinásobně náchylnější k infekcím, než například dopoledne. Zjistilo se také, že ve spolupráci s cirkadiánním rytmem je člověk nejvýkonnější ráno a dopoledne a v téže době má největší sílu i jeho imunita. Ráno jsme plní síly a energie a v podvečer se vypínáme, jsme náchylnější k úrazům, omylům, chybám a také k nemocím, protože to samé platí i pro imunitu - dopoledne chrání tělo vší silou, ale čím více je hodin, tím je její výkon nižší. Jakoby i ona potřebovala spát, odpočinout si, dobít baterky...

„V různé fázi dne jsme různé náchylní k nemocem nebo k tomu, jak silně u nás propuknou,“ řekl profesor Akhilesh Reddy, hlavní autor studie. „Naše zjištění jsou v souladu s nedávnými studiemi, podle nichž má to, zda jsme proti chřipce očkování ráno, v poledne nebo odpoledne, vliv na účinnost vakcíny.“

Podpora pro obranu

Chránit se před nemocemi, či jinak řečeno, pomoci imunitě fungovat na sto procent, pomáhají imunostimulátory. Za poslední desetiletí proběhlo hodně dlouhodobých výzkumů účinků sacharidů z hub na imunitu, protože se jevily jako velcí, silní a přírodní bojovníci pomáhající imunitě, což se také potvrdilo.

Jedním ze silných a dobře prozkoumaných podporovatelů obranného systému organismu je betaglukan, který se nachází například v hlívě ústřičné. „Zjednodušeně můžeme říci, že imunitě pomáhá tak, že v těle aktivizuje imunitní buňky makrofágy, které pohlcují cizorodé objekty - bakterie a viry zodpovědné za onemocnění - a kromě toho rozpoznávají a ničí poškozené buňky,“ vysvětluje
A. Doboly z biotechnologické laboratoře Natures. „Ukazuje se, že preparáty s výtažkem betaglukanu z hlívy ústřičné jsou nejúčinnější tehdy, pokud se užívají ráno nalačno, ale podpořit imunitu má smysl i v průběhu celého dne. Zvláště, pokud je tělo oslabené nemocí, únavou, nebo i proměnlivým počasím“

www.enatures.cz

CHOCOLAND

BLOG: PARAEVROPSKÁ CESTA
Jsem novinářka, sociálně-právní poradce, lektorka, psychoterapeutka, máma, kamarádka, ale nikdy jsem nebyla cestovatelka. Cestování vždy bylo bohužel na samém okraji mého žebříčku aktivit, bylo prostě zbytné. Přišel čas to změnit!
Rozhodla jsem se, že navštívím všechna hlavní města zemí, která leží v Evropě, to byl původní plán. Nakonec jsem se rozhodla, že do projektu zařadím všechny své cesty po světě, i ty do Brna... Svůj tříletý projekt jsem nazvala PARAEVROPSKÁ CESTA a odstartovala jsem ho 21. 3. cestou do Vídně, ale dnes už vím, že překročím i hranice staré dobré Evropy. 

Historicky mám za sebou návštěvu Pažíže, Bruselu, v loňském roce jsem se s mojí Zuz vydala do Dublinu (tedy ono to bylo naopak), navštívila jsem  Bratislavu a opět s mojí Zuz jsme prošly Andalusii a byly jsme také ve Varšavě. 

Víte kolik leží v Evropě zemí? 

Lenka Žáčková

HIMALYO
NÁŠ TIP

MIOMAT

8G PŘIJÍMAČKY.CZ

SLOVA SLAVNÝCH

„Čas je život. Nedá se vrátit ani nahradit. Marnit čas znamená marnit život. Ovládat svůj čas však znamená ovládat svůj život a plně ho využívat.“

Alan Lakein, americký spisovatel 

Anketa

NA CO SI VŽDY SI VŽDY UDĚLÁTE ČAS?

Na kávičku
2 x [6%]
Na cigárko
4 x [11%]
Na rodinu
3 x [9%]
Na kamarády
3 x [9%]
Na nákupy
3 x [9%]
Na své koníčky
5 x [14%]
Na odpočinek
8 x [23%]
Na cestování
2 x [6%]
Na uklízení
3 x [9%]
Na návštěvu občerstvovacího zařízení
2 x [6%]

Celkem hlasovalo : 35

O BOURBONU
  • Musí být vypálen na území USA 
  • Musí být vyroben ze směsi obilovin, kdy jej od 51 % do 79 % musí tvořit kukuřice
  • Minimální doba zrání jsou dva roky
  • Voda v Kentucky, která se používá při výrobě bourbonu, je považována za nejsladší na světě
  • V Kentucky zraje více sudů, než zde žije obyvatel 
  • V Kentucky zraje více sudů, než zde žije obyvatel 
  • Musí zrát v nových vypálených sudech z Bílého dubu 
AKTUALITY
JDI nahoru