Mužská plodnost: Jen „čísla“ ze spermiogramu nestačí

Mužská plodnost klesá a reflektují to i „tabulky“ WHO. Normální výsledek spermiogramu podle nich vykazuje aspoň 15 milionů spermií v jednom mililitru ejakulátu, z nichž je aspoň 32 % pohyblivých progresivně a 4 % normálně utvořených. Samotná čísla však bez správné interpretace a dalších vyšetření neznamenají automaticky neschopnost počít vlastního potomka.

Není norma jako norma

V souvislosti s klesající mužskou plodností se často zmiňují stále mírnější „normy“ WHO. Ty se upravují – za poslední desetiletí výlučně směrem dolů – na základě dat a studií odborných společností a pracovišť zabývajících se plodností. Například pokud jde o koncentraci spermií, klasifikace WHO z roku 2000 považovala za normu průměrně 20 milionů spermií na mililitr ejakulátu. Dnes je spodní referenční hranice stanovena na 15 milionů, za dvacet let se tedy snížila o více než 25 procent. Měnily se ale i další parametry, asi k největší změně došlo při hodnocení morfologie spermií. Z původních minimálně požadovaných 30 procent tvarově normálních spermií jsou dnes jako hraniční hodnota pro normální výsledek považována čtyři procenta. „Čím více se rozvíjejí techniky zobrazení spermií, tím více detailů je možné vidět a hodnotit. Laboratoře dnes hodnotí tvar spermií mnohem přísněji, a původní klasifikace abnormalit tak už neodpovídaly skutečnosti. Proto byla hranice ‚normálnosti‘ posunuta na už zmíněná čtyři procenta,“ vysvětluje RNDr. Renata Hüttelová, vedoucí embryologické laboratoře kliniky IVF CUBE v Praze, a upozorňuje na další důležitý fakt: „Ve skutečnosti se dokument WHO nazývá ‚manuál‘ a jeho nová verze už nehovoří o ‚normální‘ hodnotě parametru, ale o tzv. spodní referenční hranici. Ukazuje, v jakém rozmezí se obvykle pohybují hodnoty jednotlivých parametrů ejakulátu.“

Důležitá je správná interpretace

I když čísla už na první pohled hovoří jasnou řečí o klesající mužské plodnosti, jednotlivé parametry, zejména koncentrace, pohyblivost a tvar spermií, mohou mít pro stanovení diagnózy i následnou léčbu různou váhu. Jinými slovy, důležitá je správná interpretace výsledku hodnocení ejakulátu a na jednotlivé, číselné hodnoty je třeba se vždy dívat ve spojení s ostatními. „Nižší koncentrace spermií, které ale mají velmi dobrou pohyblivost, nemusí být pro plodnost výrazně limitující. Anebo určitá odchylka od ideálního tvaru spermie, kterých je v ejakulátu hodně a velmi dobře se pohybují, způsobí mužskou neplodnost, zatímco jiná se v plodnosti vůbec neprojeví,“ vysvětluje embryoložka Renata Hüttelová a dodává: „Možnosti asistované reprodukce jsou dnes už na tak vysoké úrovni, že šance na početí vlastního potomka mají i muži, v jejichž ejakulátu se nenašly žádné spermie. V takovém případě je však spermie třeba získat operační cestou z varlat anebo nadvarlat.

Rozhoduje jediná

Plodnost mužů opravdu klesá. Je to způsobené zejména současným životním stylem (mnoho stresu, málo pohybu, obezita, kouření, přehřívání organismu, těsné oblečení) a zhoršující se kvalitou životního prostředí. Tyto vlivy se tak kromě jiného mohou podepsat pod snižující se kvalitu a koncentraci spermií v ejakulátu. Na druhé straně však není třeba číselné hodnoty vnímat fatálně, hodnoty spermiogramu se mohou měnit a kolísat. V případě abnormálního nálezu je nutné vyšetření opakovat po jednom až třech měsících. „Nejen parametry ejakulátu jsou důležité, podstatná je především kvalita té jediné spermie, která nakonec oplodní vajíčko a dá vzniknout novému jedinci. Také proto se snažíme spíše zaměřovat na kvalitu spermie jako takové než jen na číselné vyjádření ‚kvality‘ ejakulátu. Proto kromě vyšetření ejakulátu nabízíme mužům i kombinovaný diagnostický test spermií, jímž prokážeme jejich další vlastnosti. Je možné podrobně vyšetřit pohyblivost o morfologii spermií (tzv. diagnostické IMSI), posoudit funkční zralost spermií, zvážit test DNA fragmentace spermií,“ říká embryoložka a dodává: „Včasná konzultace s odborníkem potom může výrazně pomoct a zkrátit dobu plnou planých nadějí a zklamání. Test plodnosti je možné absolvovat i bez návaznosti na léčbu neplodnosti.“

Doplňující informace k tématu:

  1. Referenční hodnoty WHO pro analýzu spermiogramu

Hodnocený parametr

Referenční hodnoty WHO

objem ejakulátu

1,5–7,6 ml

celkový počet spermií v ejakulátu

39–928 milionů

koncentrace spermií na 1 ml

15–259 milionů

pohyblivost spermií (progresivní motilita)

32–75 procent

morfologie (% normálních forem spermií)

4–48 procent

 

  1. Vybrané parametry a jejich vliv na úspěšnost početí:

Koncentrace spermií

Spodní referenční hodnota WHO je 15 milionů spermií na 1 ml ejakulátu. Obecně platí, že čím méně spermií se v ejakulátu nachází, tím nižší je pravděpodobnost, že po ejakulaci při pohlavním styku dorazí spermie až k vajíčku a podaří se jí s vajíčkem spojit. Do „hry“ však vstupují i další parametry, zejména pohyblivost a tvar spermií.

Pohyblivost spermií

Podle manuálu WHO by se minimálně 40 % spermií mělo pohybovat a 32 % by se mělo pohybovat tzv. správným směrem (progresivní motilita) – tedy z pochvy, kam se dostanou při pohlavním styku, přes dělohu až do horního konce vejcovodu, kde se mají potkat s vajíčkem. Dříve se ještě rozlišoval progresivní pohyb rychlý a pomalý. Postupně se ale ukázalo, že tento parametr je zavádějící a nebyl pro plodnost muže směrodatný.

Tvar spermií

Odchylky v morfologii mohou znamenat větší či menší problémy ve funkčnosti spermie na nejrůznějších úrovních. Dnes se tvar spermií hodnotí podle tzv. striktních kritérií a hranice „normálnosti“ byla posunuta z 30 procent na už zmiňovaná čtyři procenta. Tvarové odchylky lze rozdělit do několika skupin a jejich vliv na funkčnost spermií může být různě významná. Menší problémy spermii v oplodňovacím „závodě“ hendikepují, větší ji z něj úplně vyřadí.

KUSMI TEA 28denní čajový rituál na posílení imunity

VEVA PLUS - ŠKOLITEL

Nezapomínáte na školení BOZP a požární ochrany??? 

Víte, že většina z nás má povinnost absolvovat toto školení pravidelně?

Vyvarujte se případným problémům a pokutám!

Rozklikněte a hned budete vědět jak na to!

Anketa
POČASÍ
BLOG: PARAEVROPSKÁ CESTA

Můj projekt PARAEVROPSKÁ CESTA:

21.3.2019 jsem odstartovala svůj cestovatelský projekt výletem do Vídně. Chtěla jsem navštívit všechna hlavní města zemí, která leží v Evropě, ale netušila jsem, že zakrátko bude pozastaven. Projekt jsem změnila s ohledem na zněny, které přinesla pandemie a do projektu zařadím všechny své cesty po světě, i ty do Brna. Na poslední výpravu jsem se vydala s mojí Zuz letos červenci. Bergamo, Milano a italský venkov. Bohužel 3. den večer naše cesta skončila… Zuza si zlomila nohu.

Kdo jsem?

Jsem novinářka, sociálně-právní poradce, lektorka, psychoterapeutka, máma, kamarádka, ale nikdy jsem nebyla cestovatelka. Cestování vždy bylo bohužel na samém okraji mého žebříčku aktivit, bylo prostě zbytné. Přišel čas to změnit! Cestuji podle finančních možností, ale zážitky se koupit nedají, ty fakt musíte zažít a nepotřebujete nijak velký rozpočet, podstatné je si to užít!

Lenka Žáčková

21.3. 2019 jsem se vydala do Vídně.

 

Facebook

Návštěvnost
TOPlist
JDI nahoru