Blíží se sčítání lidu. Proč uvést náboženství i národnost?

Sčítání lidu proběhlo v Československu vůbec poprvé v roce 1921. Od té doby se koná pravidelně každých deset let. Letošní sčítání lidu, domů a bytů odstartuje na území České republiky o půlnoci z 26. na 27. března. Jak formulář vyplnit a proč věnovat pozornost i nepovinným kolonkám?

Letošní sčítání v první fázi mezi 27. březnem a 9. dubnem proběhne výhradně online, od 17. dubna přijdou na řadu domácnosti, které nevyužijí možnost formulář vyplnit elektronicky. Letošní sčítání bude navíc jednodušší než v minulosti. Počet zjišťovaných údajů se oproti sčítání před deseti lety zúží přibližně na polovinu. Zmizí například otázky týkající se vybavení bytu. Nepovinné kolonky v dotazníku zůstávají, jejich vyplnění je ale i tak důležité. „Ve formuláři pro sčítání lidu jsou dvě nepovinné kolonky – národnost a náboženství. Přitom vyplnění obou je velmi důležité. Znalost národnostního složení obyvatelstva je nezbytná pro utváření sociální politiky - národnostní, kulturní, jazykové i integrační, a je předpokladem pro uznávání národnostních menšin žijících na území České republiky a práv z jejich postavení vyplývajících. Podle sčítání poměřují úřady, státy a ministerstva sílu dané menšiny, od čehož se odvíjí důležité věci – zejména dotace, státní podpory jak materiální, tak ideové pro dané ať už náboženské, nebo národnostní spolky,“ uvedl Martin Herbert Dzingel, prezident Shromáždění německých spolků v České republice.

Při posledním sčítání v roce 2011 neuvedlo žádnou národnost 25,3 procenta respondentů. Důvodem mohlo být i to, že vlastně nevěděli, co do kolonky uvést, nebo ji z nějakého důvodu uvést nechtěli. „Podle definice použité při sčítání lidu 2011 se národností rozumí příslušnost k národu, národnostní nebo etnické menšině. Dále podle této definice není pro určení národnosti v Česku rozhodující mateřská řeč ani řeč, kterou člověk používá nebo lépe ovládá, ale jeho vlastní rozhodnutí. Je možné se hlásit k jedné i více národnostem nebo také k žádné. Národnost se určuje podle státu nebo oblasti, kde se člověk narodil nebo prožil dětství, podle původu předků, zejména matky, nebo podle kultury, kterou si člověk osvojil a se kterou se ztotožňuje. Národnost člověka se může změnit v průběhu života, zejména když žije v jiném národnostním prostředí, než ve kterém vyrůstal,“ vysvětlil Martin Herbert Dzingel.

Historicky se národnostní složení Česka proměnilo. V době vzniku samostatného Československa byly ve společnosti dominantní dvě národnosti – česká a německá, které tvořily dohromady 98 procent populace. Podíl německé národnosti se po 2. světové válce významně snížil a početně nejvýznamnější národnostní menšinou se stali Slováci. Při sčítání v roce 1991 bylo poprvé možné zapsat národnost moravskou a slezskou. „Během posledního sčítání převažovali lidé hlásící se k jedné národnosti – nejvíce k české, moravské a slovenské. Ve formuláři pro sčítání lidu je ale možné uvést dvě národnosti – tedy například českou a německou. Při sčítání v roce 2011 se k dvojí národnosti přihlásilo 163 648 osob. Nejčetnější kombinací byla národnost česká a moravská, kterou uvedlo 99 tisíc osob, druhou nejpočetnější pak národnosti česká a slovenská s 17,7 tisíce. Během posledního sčítání se k české a německé národnosti přihlásilo 6 150 lidí,“ uvedl Martin Herbert Dzingel.

Až do poválečného odsunu tvořili Němci okolo 30 procent obyvatel. Poté se podíl lidí hlásících se k německé národnosti dramaticky snížil a klesá dál. „Ke snižování počtu osob s německou národností dochází jistě kvůli jejich nepříznivé věkové struktuře. Úbytek lidí hlásících se k německé národnosti je ale především dán historickými událostmi. V České republice žije velký počet lidí s německými předky, kteří ale násilnou asimilací ztratili cítění k německé identitě. Potom jsou tu samozřejmě předsudky veřejnosti, kvůli kterým se k německé národnosti lidé nechtějí hlásit. A v neposlední řadě jsou to špatné zkušenosti se sčítáním – během druhé světové války i během komunistického režimu bylo sčítání zneužito,“ uzavřel Martin Herbert Dzingel.

IVO TOMAN

AKTUALITY
ŠTĚSTÍ PŘEJE PŘIPRAVENÝM
Anketa

NECHÁTE SE OČKOVAT PROTI COVIDU?

ANO
38 x [20%]
Prozatím ne, ale uvažuji o tom
37 x [19%]
Spíše ne
40 x [21%]
Ještě nevím
36 x [19%]
Ne
39 x [21%]

Celkem hlasovalo : 190

BLOG: PARAEVROPSKÁ CESTA
Jsem novinářka, sociálně-právní poradce, lektorka, psychoterapeutka, máma, kamarádka, ale nikdy jsem nebyla cestovatelka. Cestování vždy bylo bohužel na samém okraji mého žebříčku aktivit, bylo prostě zbytné. Přišel čas to změnit! Cestuji podle finančních možností, ale zážitky se koupit nedají, ty fakt musíte zažít a nepozřebujete nijak velký rozpočet, podstatné je si to užít!

Rozhodla jsem se, že navštívím všechna hlavní města zemí, která leží v Evropě, to byl původní plán. Nakonec jsem se rozhodla, že do projektu zařadím všechny své cesty po světě, i ty do Brna. Můj projekt PARAEVROPSKÁ CESTA měl být původně tříletý, ale okolnosti se celosvětově změnily, takže nevím, zda ho někdy dokončím...

Lenka Žáčková

Je to rok, co jsem zahájila svoji Paraevropskou cestu.

21.3. 2019 jsem se vydala do Vídně.

VEVA PLUS - ŠKOLITEL

Nezapomínáte na školení BOZP a požární ochrany??? 

Víte, že většina z nás má povinnost absolvovat toto školení pravidelně?

Vyvarujte se případným problémům a pokutám!

Rozklikněte a hned budete vědět jak na to!

Návštěvnost
TOPlist
PALEC NAHORU PRO VŠECHNY ODPOVĚDNÉ!

Facebook

JDI nahoru