Nahrávám...


Hra, zážitky i bubnování pomůže s hyperaktivitou a poruchami soustředění

Ne náhodou je narození Jana Ámose Komenského spojené se svátkem pedagogů. Den učitelů si připomeneme již tento čtvrtek. Škola hrou je známý učební koncept, který pochází ze 17. století. Dodnes platí, že výuka ve školách by se měla odehrávat jako na pomyslném jevišti, kde jsou děti vtaženy do děje. Učení tak probíhá přirozeně, nenásilně a s daleko lepším uchováním načerpaných vědomostí v dlouhodobé paměti právě prostřednictvím hry a zážitků. Jeho učební koncept byl stokrát roztrhán, dehonestován a zpochybňován, přesto se ukazuje, že je jedním z mála, který funguje i v roce 2019.

Aktuálně bylo zjištěno, že školní výuka se nejvíce osvědčuje při propojení s netradičními zážitky, zábavou a hrou. Třeba z takového bubnování a sedacích bubnů, které pozvolna do některých škol pronikají, by měl Komenský zcela jistě radost. Výuka na pozadí hudby a různých zvukových efektů tematicky oddělující probíraná témata se zdají jako ten správný směr budoucnosti a ideální kompromis mezi žáky a učiteli, kterým pomohou řešit i dětskou hyperaktivitu, problémy se soustředěním nebo roztěkanost.

Stejně jako jde vpřed doba, zažíváme technologický a komunikační rozvoj, prakticky na denní bázi se objevují nové komunikační technologie a zařízení, musí jít vpřed i škola a školní výuka. Lze v ní sice používat ty nejmodernějších technologie, počítače nebo promítací projektory, pokud se ale pojetí výuky nepřizpůsobí době, a zejména vzdělávaným žákům, je její výsledek předem ztracen. Možná něco uvízne v jejich krátkodobé paměti, zřejmě si něco nabiflují pro potřebné písemky, zkoušení a testy, ale nic víc jim to většinou nedá. Nezvládnou zapamatované informace přirozeně propojit v běžném životě, a často dokonce ani použít v rámci školy a jiných předmětů.

Výuka prostřednictvím zážitků

Dnešní školu a školní výuku je tak třeba pozměnit a přiblížit moderní generaci, aby pro ně bylo vzdělávání skutečně uchopitelné a takzvaně je vtáhlo do děje. Zvláště v době, kdy se u dětí stále ve vyšší míře projevují nejrůznější studijní problémy a poruchy jako je hyperaktivita, roztěkanost, neschopnost se dlouhodobě soustředit i specifické problémy jako například ADHD. Ukazuje se, že skutečný efekt na vzdělávání a uchování probírané látky v dlouhodobé paměti může mít výuka v podobě hry, kreativity a zážitků, přesně v duchu Komenského hesla Škola hrou.

To potvrzují i psychologové, kteří upozorňují na fakt, že propojení informací se zážitkem má zásadní pozitivní vliv na memorování probírané látky, tedy na její zapamatování a následné vybavení. Pakliže se probírané téma spojí s unikátním zážitkem, dítě si jej v hlavě takto uloží. Už to pro něj nebude jen takzvaná černobílá přednáška nebo výuka, ale doslova barvitý zážitek. Na pozadí zážitku si následně vybaví i probírané téma, které si dovede kdykoli znovu v paměti oživit a zopakovat jej. Tak prakticky ve velké míře odpadá nezáživné biflování učebnic a pouček, které jsou v nejbližší možné době zapomenuty.

Bubnování a školní bubny pro lepší studijní výsledky

Jedním z nejsnadněji dostupných zážitků, který je možný žákům a studentům v českých školách zprostředkovat je hudba, konkrétně bubnování a sedací bubny (např. Carton Cajon). Ty jednak umožní specifické, ale zároveň pohodlné sezení, vytrhnou žáky z nudných školních lavic, odpadne i znuděné povalování se po lavicích, ale hlavně jim nabídnou možnost zvuku a hry. Ať už má či nemá žák hudební sluch a rytmus, bubnování za pomoci sedacích bubnů má výrazně pozitivní efekty hned v několika ohledech. „Bubnování díky různým zvukům pomůže dětem oddělit tematické probírané bloky, každý si spojí s jiným hudebním zážitkem a zároveň podpoří i celkové soustředění. Dítě je pevně spojeno se zemí a buben, potažmo bubnování jej po chvíli tak pohltí, že je pro něj prakticky nemožné se odpoutat, právě z důvodu, že by si znemožnilo hru. Bubnování zároveň napomáhá s rozvojem jemné motoriky, celkového soustředění, vnímání a zklidňuje i hyperaktivní a neposedné děti,“ říká Jan Lála, tvůrce projektu Carton Cajon, školní bubny.

Prožitek zároveň napomáhá memorování a ukládání probírané látky do dlouhodobé paměti, tedy do úplně jiné mozkové části než při klasické výuce, jak ji známe z období naší školní docházky. Právě bubnování je totiž v dnešním pojetí pomyslná škola hrou. Navíc právě tato aktivita napomáhá propojovat pravou a levou mozkovou hemisféru, a tak studenti, kteří by přirozeně byli spíše technickými typy a studenti, jejichž doménou by pro změnu bylo více humanitní zaměření, mohou získat díky této aktivitě i něco z oblasti, která jim nebyla primárně dána. Rovněž tak rozvíjí vlastní kreativitu a učí se pozvolna získávat vlastní osobitost, která bude zásadní v pozdějších letech, vymezení se v kolektivu, ale stále s respektováním ostatních jako plnohodnotné součástí celku.

-ln-

 

 

BLOG: PARAEVROPSKÁ CESTA
Půlstoletí na tomto světě si žádá, abychom opustili hluboce vyjeté koleje, některé zvyky, zřekli se povinností, které jsme na sebe ušili a jsou naším bičem... 
Jsem novinářka, sociálně-právní poradce, lektorka, psychoterapeutka, máma, kamarádka, ale do téhle chvíle rozhodně ne cestovatelka. Cestování vždy bylo bohužel na samém okraji mého žebříčku aktivit, bylo prostě zbytné. Přišel čas to změnit!
Rozhodla jsem se, že navštívím všechna hlavní města zemí, která leží v Evropě. Svůj tříletý projekt jsem nazvala PARAEVROPSKÁ CESTA a odstartovala jsem ho 21. 3. cestou do Vídně  Touto cestou chci poděkovat všem, kteří mne podporují!  

Víte kolik leží v Evropě zemí? 

Lenka Žáčková

CHOCOLAND

HIMALYO
NÁŠ TIP

MIOMAT

8G PŘIJÍMAČKY.CZ

SLOVA SLAVNÝCH

„Čas je život. Nedá se vrátit ani nahradit. Marnit čas znamená marnit život. Ovládat svůj čas však znamená ovládat svůj život a plně ho využívat.“

Alan Lakein, americký spisovatel 

Anketa

JAKÉMU MASU DÁVÁTE PŘEDNOST?

Kuřecímu
43 x [14%]
Hovězímu
34 x [11%]
Vepřovému
26 x [9%]
Krůtímu
27 x [9%]
Jehněčímu
26 x [9%]
Sladkovodním rybám
28 x [9%]
Mořským rybám
35 x [11%]
Mořským plodům
28 x [9%]
Jinému druhu masa
30 x [10%]
Maso nejím
28 x [9%]

Celkem hlasovalo : 305

O BOURBONU

Musí být vypálen na území USA 

˜ Musí být vyroben ze směsi obilovin, kdy jej od 51 % do 79 % musí tvořit kukuřice

˜ Minimální doba zrání jsou dva roky

˜ Voda v Kentucky, která se používá při výrobě bourbonu, je považována za nejsladší na světě

˜ V Kentucky zraje více sudů, než zde žije obyvatel 

˜ V Kentucky zraje více sudů, než zde žije obyvatel 

˜ Musí zrát v nových vypálených sudech z Bílého dubu 

AKTUALITY
JDI nahoru