Linda Finková je praktická žena, která se práce nebojí a poradí si se vším. Můžete ji vidět v muzikálech, ale i slyšet z hudebních nahrávek a jiných audiovizuálních projektů. Už řadu let vyučuje na konzervatoři, vysílá v rádiu, hraje v divadle a nyní se už připravuje na další sérii „Tváře“, ale na Vánoce ani jiné svátky nezapomíná. My jsme ji zastihli v útulné kavárně Café & Bar Stromovka Collection, kterou najdete v pražských Holešovicích.
Jak se chystáte na Vánoce?
Od prvního adventu nám svítí skoro celý barák. Už jsme tím známí. Nám svítí na střeše kometa i sáňky, protože máme rádi Vánoce. Já slavím všechno. Začnou Velikonoce a hned mám všude vajíčka a beránky. Halloween, taky slavíme a s dětma dlabeme dýně. S dětma slavím všechno, co se dá.
Kolik budete mít druhů cukroví?
Já budu dělat maximálně 2 - 3 druhy. Já nedělám nikdy 10 - 12 druhů, to jako nemachruju a ani nechci, ani to tolik nejíme, navíc já potřebuju hubnout a můj chlap taky, takže něco udělám a něco dokoupím od kamarádky.
Je u vás na Vánočním stole tradiční kapr a rybí polévka?
Kapra máme rádi. Můj chlap umí filety z kapra, umí to přesně prořezat tak, jak se to má. On všechno seřízne, malinký kostičky se vysmaží olejem a můžete to jíst opravdu jako řízek, uděláme i řízky, kdyby někdo chtěl, ale jinak se jí kapr a rybí polévka.
Jaké dodržujete vánoční tradice?
Jediný, co máme jako tradici, tak zpíváme koledy. Já hraju na piano, protože to umím a všichni zpíváme, a to je tak hezký, když si tam do toho pokoje stoupne třeba osm lidí a zpíváme. Je to moc hezká atmosféra a dělal to můj tatínek, protože to byl klavírista a maminka je taky klavíristka a vždycky jsme doma zpívali u klavíru, je to takové milé. Ještě také rozkrajujeme jablka.
Jaké je Vaše největší vánoční přání pro příští rok?
Nepřeji si ani žádné hmotné věci, já jsem zabezpečená ve smyslu, že mám kde bydlet, mám čím jezdit, ačkoliv mám staré auto, ale jezdí a jsem zdravá zatím. Já přeju spíš všem, aby se k sobě chovali slušně, aby na sebe byli hodní a laskaví. Člověk musí umět pohladit. Já učím žáky a mám je skoro stejně ráda jako svoje děti. Když se jim něco nepovede, tak je neseřvu, neponížím, ale vysvětluji. Takže ať jsou lidi na sebe hodní, ať se mají rádi, užívají život, protože je šíleně krátký a jenom lusknete prstem a je v čudu, tak ať už si to všichni uvědomí.
