Ostré vidění je pro mnohé z nás samozřejmostí. Díky němu rozeznáváme obličeje, čteme, řídíme auto, sledujeme televizi. Pokud se nám zrak po letech rozostří, nasadíme dioptrické brýle. Ale co když najednou zjistíme, že předměty vidíme zkresleně, pokřiveně, že naše vidění je jaksi „zmuchlané“? Tento signál bychom rozhodně neměli brát na lehkou váhu. Může se totiž jednat o jeden z varovných příznaků vážného onemocnění sítnice – epiretinální membránu (ERM). V raném stádiu ji odhalí jen odborné vyšetření.
Onemocnění vznikne tak, že se na povrchu centrální části sítnice, tzv. makuly (též zvané žlutá skvrna), vytvoří jakýsi „škraloup“, který ji svrašťuje. Výsledkem je pak „zmuchlané“ vidění, kdy se nám vertikály vlní a v horizontále jsou části obrazu vůči sobě posunuté (viz srovnání obr. A a obr. B). Takto vytvořený škraloup je přitom velmi jemný, několikrát tenčí než pavučina.
Návštěvu odborného lékaře v takovém případě není radno odkládat: „Hrozí zde totiž nebezpečí z prodlení. Pacient musí přijít včas, abychom se mu zrak pokusili zachránit. Sítnice je součástí mozku, a pokud odumře, nelze už funkci obnovit,“ upozorňuje mikrochirurg, přední odborník na onemocnění sítnice doc. MUDr. Petr Souček, Ph.D. z Centra klinické oftalmologie v Praze. Centrum je jediným pracovištěm v ČR, které se primárně zabývá komplexní problematikou sítnice.
Nebezpečí zvyšuje věk
Riziko rozvoje epiretinální membrány se zvyšuje s věkem. Studie ukázaly, že 2 % pacientů starších 50 let a až 20 % pacientů starších 75 let je ohroženo ERM.1 Přičemž obě pohlaví jsou postižena stejně. Ačkoliv typická ERM je neznámého původu, v některých případech může být její příčinou odchlípení sítnice nebo diabetická retinopatie. Škraloup se může objevit i po očních operacích.
Zmuchlané vidění není charakteristické pouze pro ERM. Stejným způsobem se projevuje například i věkem podmíněná degenerace makuly, makulární díra a jiné choroby makuly. O jaké onemocnění sítnice se konkrétně jedná, zjistí jen oční lékař speciálním vyšetřením.
K tomu oftalmolog používá optickou koherentní tomografii (OCT). Jde o moderní, pro pacienta šetrné, neinvazivní vyšetření, které lékaři poskytne ideální obraz vnitřních struktur oka. „Na jeho základě můžeme stanovit správnou diagnózu, porovnávat jednotlivá vyšetření v časových intervalech a naplánovat případnou chirurgickou léčbu. Dokážeme vyhodnotit účinnost dosavadní léčby a také poznat, kdy je léčba nedostatečná,“ podotýká doc. Souček.
Ačkoliv ERM nevede k úplné slepotě, rozvinuté onemocnění může člověka velice těžce postihnout: „Existuje pojem „praktická slepota“, to, když se makula zajizví a neposílá do mozku žádné signály. Člověku pak zbude funkční jen sítnice kolem, takže vidí pouze obrysově. Není nevidomý, ale nevratně jej to invalidizuje,“ vysvětluje doc. Souček.
Jediný způsob léčby – operace
K léčbě epiretinální membrány neexistují žádné oční kapky, léky nebo vitamíny. Jedinou možností léčby je chirurgický zákrok zvaný vitrektomie: „Jde o mikrochirurgické odstranění, sloupnutí onoho škraloupu na povrchu makuly. Výkonu se říká mikrochirurgický peeling,“ vysvětluje doc. Souček, a dodává: „Oko je následněna jeden den zakryto sterilní náplastí, operace nevyžaduje hospitalizaci a po zákroku pacient odchází s doprovodem domů.“
V Centru klinické oftalmologie operují nejvíce pacienty právě s epiretinální membránou. Většina pacientů po vitrektomii potvrzuje zlepšení zrakové ostrosti, i když ani operace nevrátí zrak na úroveň před vznikem potíží. Avšak při dokonale provedeném peelingu membrán nedochází k recidivě onemocnění. Rozhodující výsledek je tedy v rukou zkušeného mikrochirurga.2 Obnova zraku po vitrektomii probíhá postupně – zlepšení je znatelné do 3 měsíců, ale může trvat i rok, než se dosáhne maximálního zlepšení zrakové ostrosti. Operace je bezbolestná a riziko komplikací malé.1
Zdroje:
1 https://www.asrs.org/patients/retinal-diseases/19/epiretinal-membranes
.jpg)
