Životní styl a tím pádem i strava se neustále proměňují. Průměrně se uvádí, že dospělý člověk by měl denně přijmout mezi 2000 až 2500 kcal, nicméně optimální množství a složení jídelníčku se pro každého individuálně liší dle věku, pohlaví, fyzické aktivity a zdravotního stavu. Jakákoli nadměrná spotřeba je potenciálním plýtváním s důsledky pro lidské zdraví i celou planetu. V posledních letech se proto řada lidí snaží stravovat tak, aby své zdraví i životní prostředí chránili. Dle nedávného průzkumu společnosti Danone při nákupu potravin bere v úvahu jejich vliv na životní prostředí dokonce 35 % Čechů.
V návaznosti na moderní životní styl před několika lety vznikl stravovací režim zvaný flexitariánství, jehož vyznavači omezují spotřebu masa. Průzkum společnosti Danone ukázal, že v české populaci se tímto způsobem stravují už 2 % populace a někdy o něm alespoň slyšelo 11 % lidí. „Flexitariánství je jednou z možností, jak se posunout k udržitelnější stravě. Zahrnuje mnoho rostlinných potravin, jako je ovoce a zelenina, luštěniny, celozrnné výrobky a ořechy, a mírný příjem živočišných produktů, které si flexitariáni vybírají pečlivě dle jejich původu a způsobu produkce. Příznivci flexitariánství si uvědomují vliv stravy nejen na jejich zdraví, ale i na životní prostředí a jeho dlouhodobou udržitelnost,“ vysvětluje Ing. Lucie Gonzálezová z organizace Vím, co jím.
Jak ukázal nedávno provedený průzkum společnosti Danone, 57 % Čechů jí maso téměř každý den a téměř 31 % alespoň jednou týdně. Naopak produkty na rostlinné bázi, jako jsou sójové nápoje nebo rostlinné alternativy k masovým či mléčným výrobkům, nikdy neochutnalo 35 % dotazovaných a méně než jednou týdně je konzumuje 44 %. Pokud už lidé tyto produkty kupují, činí tak z důvodu svého zdraví (23,9 %) a chuti (17,1 %). Až jako třetí důvod respondenti udávali právě péči o planetu (7,1 %). Flexitariánstvím se řídí 2 % obyvatel, v generaci 18–26 let je to dokonce téměř 5 %. Nejvíce flexitariánů je ve městech o velikosti 5 000 až 20 000 obyvatel.
„Zdravý jídelníček musí být vyvážený a hlavně pestrý. Dominovat by v něm měla rostlinná strava, ale zároveň je třeba myslet i na přísun plnohodnotných bílkovin, které se přirozeně nacházejí v mase. mléčných produktech či vejcích. Ve stravovacích návycích Čechů přetrvávají některé zvyky z dřívějších dob, které ale v současném životním stylu nemají své opodstatnění. Nadměrná konzumace masa, která neodpovídá individuálním potřebám jedince, při dosažení určité hranice již nevede k větší využitelnosti bílkovin, ale spíše zatěžuje organismus vysokým příjmem jiných složek výživy (například nasycených mastných kyselin, kuchyňské soli a dalších látek v rámci kulinářské úpravy), které mohou potencovat rozvoj nemocí cév, srdce nebo trávicího traktu. Lidé často začínají řešit svůj jídelníček až při prvních zdravotních problémech, přitom by se jim mohli v mnoha případech vyvarovat mnohem dříve,“ upozorňuje MUDr. Petr Tláskal, CSc. ze Společnosti pro výživu. Potvrzují to i výsledky průzkumu, kde 67 % lidí uvedlo, že pokud by měli snížit spotřebu masa, učinili by tak ze zdravotních důvodů, např. chronického nepřenosného onemocnění nebo zvýšené úrovně cholesterolu v krvi
Po celém světě se slaví 22. dubna Den Země, který je příležitostí pro zamyšlení nad tím, co vše děláme pro naši Zemi. Úprava složení stravy totiž může být jedním z bodů, který dovede životnímu prostředí velmi prospět. Společnost Danone ve svém portfoliu kombinuje (a i nadále bude kombinovat) jak tradičnější produkty živočišného původu, tak výrobky založené na rostlinné bázi, především prostřednictvím značky Alpro.
