Nahrávám...


Venkov pomalu mizí. Pro nás všechny to bude mít nedozírné následky!

Žijeme v době, která přeje technologiím. Drtivou většinu věcí, které vídáte ve sci-fi filmech, už máme. Dokážeme věci, o kterých se nám ještě před pár desítkami let ani nesnilo. Jenomže jsou tu i stinné stránky. Jak tyto inovace používat tak, aby byly ku prospěchu? A jak v naší krásné zemi žít, když systematicky decimujeme tolik potřebný venkov?

Stát by měl svým občanům sloužit, poskytovat jim servis a ulehčovat život. Jenže to nedělá. Možná ani ne tak proto, že by nechtěl, ale zkrátka to nedokáže. Veřejná správa je přesycena byrokracií, neustále chrlí vyhlášky a nařízení, která však vůbec nejsou potřeba. Vykazuje nepotřebnou činnost jen proto, aby alespoň „něco“ dělala.

Není schopna akceptovat a převést do praxe horizontální plánování, na které sice existuje celá řada pouček a manuálu, ale skutek jaksi utek. „Bez tohoto přístupu k současnému světu nemáme šanci. Technologie mění nás, ale také okolí, ve kterém žijeme. Veřejná správa bohužel dnes stojí před obrovskou zdí, kterou není schopna přeskočit,“ uvažuje ředitel divize Věda, výzkum, inovace v rámci Středočeského inovačního centra Marek Jetmar.

Často se mluví o „revoluci 4.0“. Jenomže slovo revoluce je dost zavádějící. Když chcete zlepšovat, měli byste měnit, ne dělat revoluci. „Dnes existuje skoro vše, co vídáte ve filmech z budoucnosti. Jen to není veřejně dostupné. Ale pro vedení státu není například problém monitorovat deset milionů lidí, vědět přesně, co dělají, nebo vybraného jedince během několika vteřin připravit o možnost platit kartou, přístupu k účtům a tak dále. Problém je, že si to málokdo uvědomuje,“ uvažuje Jetmar.

Faktem je, že lidstvo hloupne, tíhne k oligarchům, který budou pokud možno rozhodovat za ně, hledá snadná řešení i odpovědi na otázky. Mnohé politické subjekty fungují na těchto principech, u nás třeba ANO či SPD. Vyvoláním jednoduchých otázek zároveň podsouvají odpovědi. Velká část obyvatel Česka nad nimi nepřemýšlí, protože o tom přeci mluví všichni. I zde tak platí princip, že neustále opakovaný sebevětší nesmysl či lež se stávají pravdou. Přitom takové „vymývání mozků“ je velmi jednoduché. „Potřebujete pár počítačů, které řídí algoritmy a vypočítají vám, na koho cílit. No, a několik IT pracovníků, kteří jsou odříznuti od světa, sociální vazby jsou u nich na nízké úrovni, takže ani netuší, co se děje v reálném životě. Několik „hybatelů“, nebo chcete-li „mozků“ pak dokáže strašně moc, klidně ovlivnit veřejné mínění tak, jak je třeba,“ vysvětluje vedoucí projektů SC/R Středočeského kraje Karel Piškule. Pro příklad nemusíme chodit daleko, je jím Brexit. Odpůrcům EU se podařilo najít skupinu lidí, která k volbám většinou nechodí. Ale těchto dvacet procent jinak pasivní populace vyburcovali strašením a ukazováním na zkreslená fakta. Dopad této činnosti vidíme dnes a denně.

Co tedy dělat, abychom se dostali z pastí, které jsme na sebe za posledních sto let sami nastražili? Jak zvrátit proces, který vede z hloupnutí národa, odlivu lidí z venkova do velkých měst, zejména Prahy? A jak zabránit tomu, aby se kolem velkoměst stahovala smyčka pomyslného ostnatého drátu plného čidel a kamer, které budou kontrolovat každý náš krok a vyhodnocovat kdo je dobrý a kdo špatný? Dnes máme bohužel pocit, že můžeme vše nastavit od A do Z a pak „jet“ podle zadaného vzorce. Jenže tak to nefunguje. „Nikdo nepočítá s proměnnými, nereaguje na reálné potřeby lidí. Proto jsme jen krok od velkého, ale opravdu velkého průšvihu,“ varuje Piškule.

Teprve pak se podle něj může stát to, že na vyřešení jedné věci nebude potřebovat padesát různých nástrojů. „Máme k dispozici IoT (internet věcí, pozn. red.), což je super. Ale prvním hybatelem nemůže být byznys ani konkurence, to by zase pomáhalo jen jedné skupině. Musí to být pod veřejnou kontrolou, dát se přirozenou cestou, nenastavovat žádné mustry. Potřebujeme věci zjednodušovat v rámci dosažení reálných cílů, o to my se snažíme na Středočeském kraji,“ má jasno Piškule.

Důležitou roli v naší budoucnosti hraje venkov. Pokud se nám nepodaří zastavit současný trend, kdy stále více lidí z vesnic mizí, vykopeme si vlastní hrob. „Život mimo Prahu dnes nepřináší žádné benefity. Lidé tam mají problém, aby vůbec přežili. Jenomže ani Praha už dnes nemá prostor pro byznys, nemůže přijmout další a další obyvatele. Vždyť si zkuste v Praze koupit byt, nemožné, nejste-li milionář. Situace je dnes velmi vážná a nezačne-li se okamžitě něco doopravdy dělat, za rok, maximálně za dva, přímo ucítíme důsledky toho, co jsme si nadrobili,“ uvažuje Marek Jetmar ze Středočeského inovačního centra.

Z venkova mizí tradiční mezilidské vztahy, sociální vazby, probíhá devastace přírody. „V IoT je šance k urbanistickému řešení v rámci horizontálního plánování. Nůžky se neustále rozevírají, je to už neúnosné. Odliv inteligence je zřejmý dlouho stejně, jako fakt, že přicházíme o venkov. Přitom bydlení je daleko více, než jaké mají lidé potřeby. Kdybychom dokázali vrátit venkov tam, kde byl před 100 lety, problém je vyřešen, ale to samozřejmě není odpověď pro 21. století. Vezměte třeba problém se suchem - omezit polní hospodaření řádkových plodin, jako je řepka, kukuřice - to by měl být první krok. Vrátit remízky, obnovit původní vodní zdroje, nádrže a tak dále. Trvale obnovitelné hospodářství se v podstatě vytratilo, ale tohle téma musí být nosníkem i pro IOT a Společnost 4.0 ve všech oblastech lidského bytí“ hledá konkrétní řešení Karel Piškule z regionálního rozvoje Středočeského kraje

Projekt Venkov pro život 4.0 Středočeského inovačního centra byl představen také na konferenci Future City Made By IOT, která se před pár dny konala v prostorách Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze. Pořadatelem bylo Centrum města budoucnosti, které vede architekt Michal Postránecký spolu se Středočeským krajem a setkala se s velkým ohlasem. Zdá se, že starostům a dalším zodpovědným činitelům není naše budoucnost lhostejná. Řešení jsou, můžeme se mít lépe. Ale je potřeba se je naučit aplikovat a hlavně se opravdu myšlenkově přesunout z byrokratických a zbytečných vyplňování papírů do technologicky vyspělého světa. Dokážeme to?

Foto: Pixabay a Markéta Kobrsková

 

CHOCOLAND

BLOG: PARAEVROPSKÁ CESTA
Půlstoletí na tomto světě si žádá, abychom opustili hluboce vyjeté koleje, některé zvyky, zřekli se povinností, které jsme na sebe ušili a jsou naším bičem... 
Jsem novinářka, sociálně-právní poradce, lektorka, psychoterapeutka, máma, kamarádka, ale do téhle chvíle rozhodně ne cestovatelka. Cestování vždy bylo bohužel na samém okraji mého žebříčku aktivit, bylo prostě zbytné. Přišel čas to změnit!
Rozhodla jsem se, že navštívím všechna hlavní města zemí, která leží v Evropě. Svůj tříletý projekt jsem nazvala PARAEVROPSKÁ CESTA a odstartovala jsem ho 21. 3. cestou do Vídně  Touto cestou chci poděkovat všem, kteří mne podporují!  

Víte kolik leží v Evropě zemí? 

Lenka Žáčková

HIMALYO
NÁŠ TIP

MIOMAT

8G PŘIJÍMAČKY.CZ

SLOVA SLAVNÝCH

„Čas je život. Nedá se vrátit ani nahradit. Marnit čas znamená marnit život. Ovládat svůj čas však znamená ovládat svůj život a plně ho využívat.“

Alan Lakein, americký spisovatel 

Anketa

JAKÉMU MASU DÁVÁTE PŘEDNOST?

Kuřecímu
73 x [13%]
Hovězímu
63 x [11%]
Vepřovému
46 x [8%]
Krůtímu
47 x [9%]
Jehněčímu
44 x [8%]
Sladkovodním rybám
54 x [10%]
Mořským rybám
59 x [11%]
Mořským plodům
56 x [10%]
Jinému druhu masa
52 x [9%]
Maso nejím
55 x [10%]

Celkem hlasovalo : 549

O BOURBONU
  • Musí být vypálen na území USA 
  • Musí být vyroben ze směsi obilovin, kdy jej od 51 % do 79 % musí tvořit kukuřice
  • Minimální doba zrání jsou dva roky
  • Voda v Kentucky, která se používá při výrobě bourbonu, je považována za nejsladší na světě
  • V Kentucky zraje více sudů, než zde žije obyvatel 
  • V Kentucky zraje více sudů, než zde žije obyvatel 
  • Musí zrát v nových vypálených sudech z Bílého dubu 
AKTUALITY
JDI nahoru