Přestože jsou oči nejmenšími orgány v lidském těle, zaměstnávají zhruba polovinu našeho mozku. Vnímáme jimi 80 % všech informací, dokážou rozeznat až 10 milionů barev a patří mezi naše nejaktivnější svaly. To je ale jen zlomek informací, které o nich víme. Je toho totiž mnohem víc!
Barva duhovky je jedinečná jako otisk prstu
Zatímco z otisků prstů zjistíte 40 jedinečných vlastností člověka, z oční duhovky jich lze vyčíst až 6x tolik. A i když má hnědé oči přibližně 70 % populace, jejich zbarvení nebude nikdy zcela identické. O tom, jakou barvu budete mít, totiž rozhoduje až 16 různých genů. Výsledek pak závisí na množství a rozložení hnědého pigmentu, tedy melaninu, v duhovce oka. Obsahuje-li ho málo, jsou oči světlé. Nejvzácnější variantou jsou oči zelené, na světě je mají jen 2 % populace. Každý dvacátý člověk však barvu svých očí nikdy nerozpozná, protože je barvoslepý.
Šilhání je u miminek běžné
Vývoj oka začíná už ve čtvrtém týdnu těhotenství. Zdravá miminka tak přicházejí na svět s fungujícím, ale ještě ne úplně vyvinutým zrakem. Proto jsou po narození barvoslepá, nevidí ostře, ale dvojitě. Teprve během prvních šesti měsíců života se u nich začíná vyvíjet schopnost zaměřit oči na předmět při pohledu do blízka. Proto některé děti mohou zpočátku šilhat. Po roce už by se ale oči měly synchronizovat a efekt šilhání úplně vymizet.
80 % očních vad lze předejít
Přestože je zrak nejdůležitějším smyslem, spoustu lidí pravidelné preventivní prohlídky očí odkládá, nebo na ně vůbec nechodí. Pro řešení většiny problémů je však prevence klíčová. Z toho důvodu je nutné navštěvovat svého očního lékaře či optometristu alespoň jednou za dva až tři roky. „Díky pravidelným kontrolám zraku můžeme odhalit oční vady, které nemusí být na první pohled rozpoznatelné. Správná diagnóza a nasazení léčby tak může v některých případech zrak i zachránit. Ačkoliv se potkávame i s názory, že například šedý zákal by měl dozrát, už počáteční stádium může způsobovat nepříjemnou překážku ve vidění a částečně vést i ke ztrátě prostorového vidění, proto je vhodný včasný zásah nutností,” vysvětluje Martin Slaný, optometrista a odborný garant sítě FOKUS optik.
Naše oči o nás mnohé prozradí
Z jednoho pohledu jde o člověku zjistit jeho psychické rozpoložení, náladu i emoce. Mnoho z nás však překvapí, že zorničky mohou být také skvělým ukazatelem vzájemné přitažlivosti. Pokud nám někdo připadá atraktivní, rozšíří se nám zornice zhruba o 45 %. Se zíráním buďme ale opatrní. Upřený oční kontakt může být také známkou převahy, nesouhlasu a někdy i zastrašování.
Lidské oko nijak zásadně neroste
Když se člověk narodí, měří oko zhruba 16 milimetrů v průměru. I proto jsou velké oči k malým hlavičkám novorozenců považovány za typický znak roztomilosti. S růstem hlavy se oči od sebe vzdalují a jejich poměr k velikosti obličeje se postupně zmenšuje. Podle vědců z americké univerzity Cornell roste tento orgán nejrychleji zhruba první tři měsíce života. Konečná velikost pak dosahuje okolo 24 milimetrů.
Heterochromie postihla i Davida Bowieho
Z řeckého názvu heteros (jiný) a chroma (barva) je již předem jasné, co heterochromie znamená. Nejde o nic jiného než různobarevnost očních duhovek. Může být úplná, kdy je každé oko jinak zbarvené, nebo částečná, ta se odlišuje pouze jiným zbarvením částí duhovky. Nejde však o žádnou vadu na kráse. Spíše naopak. Rozdíly v odstínu barvy očí můžete zpozorovat například u představitele novodobého Sherlocka Holmese Benedicta Cumberbatche či Henryho Cavilla, kterého známe ze série Zaklínač. Každé oko měl ovšem jiné i zpěvák David Bowie.
.png)
