Nahrávám...


Mozek jsme my! 10 tipů od neurologa, jak se připravit na zkouškové období

Konec května a červen znamenají pro studenty vysokých a vyšších odborných škol jediné: ZKOUŠKOVÉ! Víte, jak se na zkouškové co nejlépe připravit, jaké učební metody fungují a jak pracuje vás mozek? Pronikněte s námi do tajů správného učení a zvládněte zkouškové tím nejlepším způsobem. 10 tipů, jak na něj komentuje neurolog MUDr. Martin Jan Stránský.

1.      Příprava musí být dlouhodobá

Základem každého úspěchu je poctivá příprava hned od začátku. V ideálním případě by měla být dlouhodobá nebo minimálně střednědobá, ale rozhodně se v žádném případě nesnažte naučit všechno dva dny před zkouškou nebo hledat cesty k tomu, jak uspět bez přípravy.

2.      Stop nekonečnému biflování

Biflovat se jednu poučku za druhou může být jedním ze základních kamenů úrazu. Většinou totiž vše velmi rychle zapomeneme a tento styl učení nám nic nedá. „Rozhodně je lepší dát učivo do určitého širšího kontextu, aby mělo relevanci, bylo propojené hlouběji, v hlubších paměťových strukturách. Pakliže student vsadí jen na samotné biflování, tak zkoušku možná udělá, ale měsíc po ní si nebude pamatovat už vůbec nic,“ říká MUDr. Jan Martin Stránský, neurolog Polikliniky na Národní.

  1. 3.      Rozložení času mezi učení a odpočinek

Učení je třeba rozložit na takzvané bloky. Náš mozek totiž zvládne udržet koncentraci zhruba tak 2−3 hodiny, poté jeho soustředění a aktivita klesá. Proto je vhodné stanovit si priority a dobu učení proložit odpočinkem. Mozek a paměť se rychleji zregenerují a budou na další „duševní potravu“ připraveny.

4.      Pravidelný režim učení se střídáním časů a podnětů

Podle MUDr. Stránského je nejlepšíučení rozdělit na časové úseky. „Vhodné je mít pro učení určitou kmenovou dobu, tj. každý den od - do. Také velmi dobře funguje učit se danou věc v různých časech, například jednou si dané téma přečíst ráno, druhý den odpoledne. Rovněž je dobré učit se stejnou věc na různých místech, například v různých pokojích. Mozek totiž reaguje pokaždé trochu jinak a znalosti se tak prohloubí,“ vysvětluje MUDr. Stránský, a dodává: „Určitě byste neměli být ospalí, tedy neučte se například hned poté, co se ráno probudíte.“

5.      Čerstvý vzduch a světlo

Je vhodné udělat si během učení alespoň jednou denně krátkou procházku na čerstvém vzduchu. I náš mozek potřebuje dýchat, a právě čerstvý vzduch jej zase osvěží, tak, že bude připraven na další práci. Stejně tak je vhodné se učit ve světlé místnosti a rozhodně nezapomenout po probuzení roztáhnout žaluzie a pustit do místnosti světlo. I to totiž na náš mozek pozitivně působí a vhodně jej stimuluje.

6.      Dostatek spánku

Při učení nesmíme zapomínat ani na dostatečný spánek, který je pro mozkovou činnost zásadní. „Paměť se vytváří pouze když spíme. Naše myšlenky se totiž v mozku integrují a takzvaný „plevel“ se odstraňuje,“ dodává neurolog. Zásadní je v ideálním případě dodržovat pravidelný režim spánku, který by měl být osmihodinový. Pokud máme pocit, že v případě, že zkrátíme spánek o dvě hodiny a začneme se dříve učit bude příprava lepší, jsme na omylu a na efektivitě učení nám to nepřidá. Mozek bude unavený a nebude pracovat tak, jak by pracoval, pokud bychom spali o dvě hodiny déle a začali s přípravou později.

7.      Vyvážená strava pro paměť a koncentraci

Myslet je třeba hlavně na pitný režim. Při učení bychom měli mít dostatek tekutin, nemají být sladké, ale zato by měly obsahovat dostatek živin a vitamínů, které stimulují aktivitu mozku a koncentraci. Podobně je to i s jídlem. Vhodné je volit vyváženou a lehčí stravu. Vyvarovat bychom se měli těžkých tučných jídel a smažených pokrmů. Ty totiž naši zpomalují koncentraci a mozkovou aktivitu, cítíme se více unavení a naše výkonnost klesá.

8.      Konec prokrastinace na sociálních sítích

Největším „zabijákem“ chuti do učení je prokrastinace a sociální sítě. „Pro vzájemnou konzultaci nebo radu se spolužákem je určitě lepší zvednout telefon a zavolat mu nebo se s ním vidět. Komunikace přes sociální sítě nejen narušuje soukromí, ale také zcela nevhodně odvádí pozornost k věcem, které by nás při učení měly zajímat nejméně,“ vysvětluje neurolog Polikliniky na Národní.

9.      Motivace formou „mizících“ témat

Stejně jako při práci na jakémkoli jiném projektu nás potěší a motivuje, když mizí potřebné přidělené úkoly. A přesně tak by mělo vypadat i učení na zkoušky. Je ideální si úkoly psát například do interaktivních listů, kde můžeme splněné odklikávat, nebo do trhacího bloku či jen na papír a postupně hotové přeškrtávat. Fakt, že vidíme, jak se činnost chýlí k závěru nás totiž skvěle nakopne v okamžiku, kdy začne dostavovat krize, která vždy zaručeně přijde.

10.  Zkoušet si zkoušku

Hned od prvního dne učení na zkoušku je třeba si ji pomyslně simulovat. Tedy připravovat se v reálných mantinelech a časech, jak skutečně bude zkouška probíhat. Ideální je například si ji „sehrát“ a v rámci opakování naučených informací je vhodné informace říkat tak, jak je zkoušející při zkoušce s největší pravděpodobností bude chtít. „Mozek se tak formativně připraví na to, co po něm bude samotná zkouška vyžadovat. V rámci učení je vhodné tento proces opakovat co nejčastěji. Úspěch při zkoušce totiž především souvisí se schopností zvládnout zkoušku jako takovou, nikoli s tím, co všechno student ví,“ říká MUDr. Stránský.

Tip pro rodiče, kteří chtějí svým dětem pomoci se zkouškovým

Mgr. Klára Gajdušková, psycholožka Polikliniky na Národní

Najděte si čas a sedněte si s dítětem alespoň na pár minut, motivujte ho pochvalou, popište mu zábavnou formou svá studentská léta, co se vám povedlo a za co naopak na sebe nejste hrdí. Dokažte mu, že nejste je úspěšný podnikatelé, lékaři nebo právníci, ale že jste úplně obyčejní lidé, kteří studovali, jako nyní právě váš potomek, a kolik kotrmelců jste udělali, než jste něčeho dosáhli. Zkuste mu na vlastním příkladu ukázat, že nezáleží, kolik pádů vás potká, ale kolikrát se dovedete zvednout“

MALUMA V PRAZE

RELAX 280 DEN

CHOCOLAND

ŠTĚSTÍ PŘEJE PŘIPRAVENÝM
BLOG: PARAEVROPSKÁ CESTA
Jsem novinářka, sociálně-právní poradce, lektorka, psychoterapeutka, máma, kamarádka, ale nikdy jsem nebyla cestovatelka. Cestování vždy bylo bohužel na samém okraji mého žebříčku aktivit, bylo prostě zbytné. Přišel čas to změnit! Cestuji podle finančních možností, ale zážitky se koupit nedají, ty fakt musíte zažít a nepozřebujete nijak velký rozpočet, podstatné je si to užít!
Rozhodla jsem se, že navštívím všechna hlavní města zemí, která leží v Evropě, to byl původní plán. Nakonec jsem se rozhodla, že do projektu zařadím všechny své cesty po světě, i ty do Brna... Svůj tříletý projekt jsem nazvala PARAEVROPSKÁ CESTA a odstartovala jsem ho 21. 3. cestou do Vídně, ale dnes už vím, že překročím i hranice staré dobré Evropy. 

Historicky mám za sebou návštěvu Pažíže, Bruselu, v loňském roce jsem se s mojí Zuz vydala do Dublinu (tedy ono to bylo naopak), navštívila jsem  Bratislavu a opět s mojí Zuz jsme prošly Andalusii a byly jsme také ve Varšavě a opakovaně se vyskytuji v Brně. 

Víte kolik leží v Evropě zemí? 

Lenka Žáčková

Anketa

NA CO SI VŽDY SI VŽDY UDĚLÁTE ČAS?

Na kávičku
29 x [9%]
Na cigárko
36 x [11%]
Na rodinu
29 x [9%]
Na kamarády
35 x [11%]
Na nákupy
28 x [9%]
Na své koníčky
34 x [11%]
Na odpočinek
34 x [11%]
Na cestování
33 x [11%]
Na uklízení
28 x [9%]
Na návštěvu občerstvovacího zařízení
28 x [9%]

Celkem hlasovalo : 314

AKTUALITY
JDI nahoru