Překladatel japonské beletrie Jan Levora bude besedovat v Knihovně na Vinohradech

Japonsko, tamní kultura, folklór a knihy. To je téma besedy s překladatelem japonské beletrie Janem Levorou, která proběhne ve čtvrtek 9. listopadu v 17 hodin v komorním sále Boženy Němcové v Knihovně na Vinohradech. Součástí zajímavé akce bude i promítání snímků z poslední letošní cesty Jana Levory. Očekávanou besedu bude moderovat Bohdana Tučková-Vlková.

Jan Levora vystudoval japonštinu a přibližně deset let života strávil v Japonsku, kam i nadále často jezdí. Miluje Japonsko, jeho kulturu i jazyk, ale také češtinu a literaturu obecně. Takže to všechno tak nějak propojil a pustil se do překládání převážně moderní japonské beletrie. Mimochodem, už za několik měsíců či týdnů se objeví na českém trhu kniha autorky Hiromi Kawakami Manazuru.

A která kniha byla první, kterou přeložil? „Nejprve jsem publikoval několik překladů japonských povídek v časopisu Nový Orient, říká Jan Levora. „Teprve pak jsem sebral odvahu a na naléhání kamarádky, která pracovala v Japonském kulturním a informačním centru japonského velvyslanectví, jsem přeložil sbírku mikropovídek Někdo zaklepal, kterou napsal Šin’iči Hoši, jeden z hlavních představitelů japonské fantastické a vědecko-fantastické literatury. Kniha vyšla v roce 2002 v nakladatelství Brody, takže japonskou literaturu překládám vlastně již přes dvacet let.“

Překládání japonské beletrie je jeho koníček pro volný čas, takže si může vybírat, které knihy přeloží, a může si dovolit odmítat tituly, které ho nezaujmou. Zpočátku se zaměřil převážně na současnou literaturu, protože měl pocit, že její nabídka je u nás poměrně omezená, ale časem přeložil i knihy některých autorů z počátku dvacátého století, například sbírku povídek Rjúnosuke Akutagawy Tělo ženy (2005), novelu Kjóky Izumiho Mnich z hory Kója (2007) nebo sbírku šesti povídek a jedné novely Edogawy Rampa Zrcadlové peklo (2016). Jednou z jeho poslední knih Život na prodej, kterou napsal Jukio Mišima. Na českém trhu vyšla začátkem letošního roku.

„V Japonsku vychází ročně tisíce nových knih, řada titulů je publikována nejprve časopisecky a teprve poté i knižně. Každoročně se uděluje mnoho literárních cen, existuje řada literárních časopisů a měřítka úspěchu jsou s českým literárním trhem nesrovnatelná. Když jsem například dokončil překlad skandálního bestselleru mladičké Hitomi Kaneharové Hadi a náušnice (2003), v Japonsku bylo již prodáno přes milion jeho výtisků.  Osobně jsem se setkal vlastně jen s předním autorem japonské sci-fi Tecu Janem, kterého jsem v roce 2001 navštívil během soukromé cesty do Japonska v jeho domě nedaleko Tokia. Byl to již starý pán a necelé tři roky po našem setkání zemřel,“ vzpomíná úspěšný překladatel a dodává: „Dodnes vzpomínám na jeho vyprávění o životě a tvorbě a také na jahody se šlehačkou, které nám připravila jeho manželka. Můj překlad Janovy rozsáhlé povídky Legenda o vesmírném korábu z papíru, která byla po vydání rozpracována také do podoby románu, vyšel v roce 2001 v časopisu Ikarie.“

Je pravda, že má také velice rád japonskou kulturu v celé její šíři, bohatosti a pestrosti. Miluje také japonské lidové umění a řemeslo, tradice a folklór. Cesty do Japonska plánuje tak, aby mohl navštívit co nejvíce lidových a náboženských slavností a festivalů nazývaných obecně macuri. Mnohem více se ale návštěvníci dozví právě na jeho besedě, která proběhne ve čtvrtek 9. listopadu v Sále Boženy Němcové Knihovně na Vinohradech (vchod vedle Knihovny na Vinohradech, zvonit na zvonek Knihovna) a kterou bude moderovat Bohdana Vlková-Tučková.

Robert Rohál

Foto archiv Jan Levora

PENNY má nové plyšáky

Pro chuť i pro zdraví

Revalid Skin Care

Anketa

Které jméno podle vás nejvíce rezonuje mezi návrháři?

Zoltán Tóth
160 x [10%]
Josefína Bakošová
138 x [8%]
Dominik Navrátil
371 x [22%]
Machač
140 x [8%]
Iveta Řádková
122 x [7%]
Lucie Marim
136 x [8%]
Luděk Šmehlík
149 x [9%]
Klára Nademlýnská
148 x [9%]
Beáta Rajská
146 x [9%]
Miroslav Michael Knot
156 x [9%]

Celkem hlasovalo : 1666

POČASÍ
BLOG/ČEK

„Náš strážný anděl se občas nemůže dívat na to, jak se ničíme, a tak nás zastaví docela drastickým způsobem. Někdy zpomalí či přímo zastaví naše fyzické tělo úrazem, který nám nedovolí konat. Jindy nám uštědří zradu přátel, abychom nešli vstříc po jejich boku vlastní zkáze!“
Lenka Žáčková

Facebook

JDI nahoru