Je to dvaačtyřicet let, co v Československu vyšlo první vinylové album Lenky Filipové. Jmenovalo se Zamilovaná a vedle šansonů přineslo i několik temperamentnějších písniček. I když to byla první zpěvaččina velká deska, díky několika písním se stala kultovní záležitostí. A protože letos zpěvačka slaví kulaté jubileum, vychází supraphonské album v reedici na CD i na vinylu. Navíc obsahuje několik bonusů, jejíchž výběr byl na zpěvačce samotné. A dobře volila.
I když šlo o zpěvaččin debut, nebyla žádná začátečnice. Zatímco už v roce 1971 spolupracovala s Brněnským orchestrem lidových nástrojů, v letech 1973 – 1975 hostovala v pražském Semaforu. Zatímco v polovině 70. let účinkovala i na koncertech Karla Gotta, období let 1976 – 1978 strávila jako host koncertů Hany Zagorové a Orchestru Karla Vágnera. Nemalé zkušenosti získala i na koncertech Karla Zicha a jeho skupiny Flop, kde hostovala v letech 1979 – 1981. Z této éry pochází nejen úspěšný hit Mosty, což je duet, který nazpívala právě s Karlem Zichem, ale třeba i její účast na tokijském písňovém festivalu Yamaha. Tehdy už měla za sebou i několik singlů - čtyřpísničkovou EP desku pro Panton a dva francouzské singly, poté začala natáčet pro Supraphon, což dokládají písně Most nad Loirou, Snad vím, co se má, Nesmíš a Zamilovaná.
Už v dobách svých začátků přesvědčila o svém talentu a ryzím muzikantství, dnes je to stálice našeho špičkového popu. Její začátek byl názvem, obsahem i obalem správným východiskem, když titulní píseň Zamilovaná se nepochybně stále řadí mezi její největší hity. Na naší tehdejší hudební scénu vstoupila jako nezvyklý zjev: vystudovaná klasická kytaristka s životem podpořenou slabostí pro frankofonní hudbu.
Spolupráce s francouzským zpěvákem a hudebním skladatelem Francisem Cabrelem (Zamilovaná), několik cover verzí (Vraní blues, Entertaner, Přestaň si hrát na trápení, Favorit), významný podíl svěžích skladeb Stana Regala (Jak se točí svět, Mona Lisa, Beznadějný případ) či příspěvky Zdeňka Johna (Milión příběhů), Milana Tesaře (Vyjdi ven), Štěpána Raka (Časně ráno) nebo Karla Svobody (Quo Vadis?) – toť pestrá hudební složka zmíněného alba.
„Přesto však album drží pohromadě, a to nejen díky mimořádné konstelaci a spolupráci všech zúčastněných, ale především schopnostem zpěvačky, která svým hlasem a osobností dokázala překlenout směsi zdánlivě neslučitelného. „Zamilovaná“ tak kupodivu neztrácí na své působivost ani s lety, která nás dnes od jejího natočení dělí,“ píše v bookletu Michael Prostějovský.
Textově ji tehdy potřebně pomohli vyprofilovat především Zdeněk Rytíř, Michael Prostějovský a Eduard Krečmar, jejichž slova si na nic nehrají a jsou tvořeny z autentického životního pocitu. Žádné obehrané motivy či fráze. S romantickou titulní fotografií Jadrana Šetlíka tak vzniklo něco u nás vítaně nového. Všechno do sebe zapadalo a dávalo smysl.
Také na vybraných bonusech, které tvoří závěr reedice alba Zamilovaná, protagonistka potvrdila minulost konzervatoristky, která má mimořádný um a vytříbený vkus, zvláště když autory hudby byli její kytaroví kolegové, pánové Tesař a Rak, ostatně ve třech případech komponovali na poetické texty Vítězslava Nezvala (Sloky o Praze, Píseň o vřesu, Až).
Zpěvačka od té doby urazila velký kus cesty, aniž by ztratila zajímavost elegantní „ženy s kytarou“, a cílevědomě pokračuje v krasojízdě, ale pokud si poslechnete její první album, její Zamilovanou, můžete se zase propadnout do světa harmonie a krásy. Už tehdy v tom byla křehkost, elegance a noblesa, ale také charisma a silná energie, což přetrvává do současné zpěvaččiny tvorby.
Robert Rohál
Foto: archiv Supraphon
.png)
