Nahrávám...

Domů Sport

Miroslav Graclík, Václav Nekvapil, Svatava Bartošová: Má dcera IVETA

Iveta Bartošová byla bez přehánění fenomén. Prožila tolik, co by jiní neprožili za deset životů. Její životní příběh by vydal na pořádně tlustý román a možná by po něm sáhl i některý hollywoodský scenárista. Trojnásobná zlatá slavice zažila mnohá vzplanutí, velkou slávu, davy nadšených fanoušků, ale i pády, které ji několikrát stáhli doslova až na samé dno. Její život byl plný neuvěřitelných kotrmelců.

Na jaře 2019 to bude pět let, co se rozhodla pro dobrovolný odchod z tohoto světa. Výpravná celobarevná kniha Má dcera IVETA, kterou vydává nakladatelství MV knihy ve spolupráci se společností Borský gastro, přináší na 600 stranách raritní a dosud nezveřejněné fotografie charismatické zpěvačky, ale i unikátní zpověď Bohunky Vojtěchové, nejbližší kamarádky z posledních let Ivetina života, o které veřejnost dosud nevěděla a obsáhlý, velmi otevřený rozhovor s Ivetinou maminkou Svatavou. Přestože paní Svatava Bartošová s novináři nekomunikuje, s blížícími se osmdesátinami udělala výjimku a zrekapitulovala nejen svůj život, ale i život své milované dcery Ivety Bartošové.

„S Ivetinou maminkou, paní Svatavou Bartošovou, jsem se poprvé setkal v červnu 2017, když jsem byl na Valašsku, abych jí řekl, že bych s ní chtěl napsat knížku o Ivetě. Moc se jí do toho nechtělo, aby zbytečně nedrásala pořád ještě čerstvé rány. Nakonec si vzala čas na rozmyšlenou. Celý rok jsem jí volával a občas se za ní i zastavil, než jsme si sedli a ona začala vzpomínat. Knížka Má dcera IVETA vychází nejen k pátému výročí Ivetina, kdy opustila tento svět, ale i k osmdesátinám její maminky. Obě tato výročí připadají na duben 2019,“ řekl jeden z autorů knihy Miroslav Graclík.

Ukázka z knihy Má dcera IVETA – z rozhovoru se Svatavou Bartošovou:

V knížce Neměla jsem se narodit Iveta tvrdí, že Ivana měla pořád navrch a že mohla všechno, zatímco ona si musela všechno oddřít…

„Není to pravda. Nevím, kde na to Ivetka přišla. Iva byla živější a Ivetka zase taková hodná. Měly úplně rozdílné povahy. Vzpomínám si, že Iva vždycky Ivetku chránila, jak ve školce nebo kousek od nás v malotřídce, do které chodily čtyři roky, tak i doma. Bránila ji a nikdy jí nenechala ublížit, z Ivy měli strach i kluci. Jednou mi Ivetku přinesli ze školky s rozbitou hlavou. Spadla na procházce na kámen a museli jsme jet do Nového Jičína k doktorovi, aby jí to ve vlasech zašil. Když padala, tak přímo hlavou na zem, zatímco Iva vždycky hlavu zvedla a neťukla se do ní. Iva byla taková tvrdší a pevnější, zatímco Ivetka byla baculatější a křehčí. Doma měly u stolu na židli polštářek, aby byly vyšší a mohly se najíst a když si Ivetka sedla ke stolu, v momentě spadla na zem, a vždycky na hlavu. Furt jsme ji museli hlídat.

Později, když chodily od páté třídy do školy, která byla ve městě, tedy ve Frenštátě, tak zase všechno vyřizovala Iveta a Iva jí poslouchala a měla ze všeho strach. Najednou se to zvrtlo a otočilo. Byly zvláštní, ale vím, že Iva Ivetku chránila, protože byla slabší a neuměla se tak bránit. Lumír měl doma s nimi tři světy, protože na něj byly dvě a provokovaly ho.“

Iveta říkala, že když jako čtyřletá viděla v televizi zpívat Karla Gotta a okolo něj byly děti, rozhodla se, že bude zpěvačkou a potom si za tím snem šla. Je to pravda?

„Ano, to je pravda, zpívala doma odmala. Asi v roce 1973 jsme jí na narozeniny koupili v Rožnově dlouhohrající desku Karla Gotta. Jak ta byla šťastná! Měli jsme starý gramofon, deska nehrála, tak jsme si mysleli, že je špatná, jela jsem ji do Rožnova vyměnit. Nakonec jsme přišli na to, že je špatná jehla, takže jsme ji vyměnili a Ivetka si potom tu desku pořád pouštěla a zpívala si s Gottem. Později se stala členkou jeho fanklubu a jezdila do Ostravy na setkání s dalšími Gottovými fanoušky. Sbírala jeho desky, fotky, vystřihovala si z časopisů články o něm, a když jí bylo třináct nebo čtrnáct, byla s Gottovým fanklubem i v Praze. Byli se podívat i na jeho dům na Bertramce. Iveta měla zpívání a Gotta a Iva zase koně a jízdárnu.“

Zlepšil se vztah Ivany s Ivetou, když přestala zpívat a odstěhovala se do Švýcarska?

„Ony se už potom vůbec nestýkaly.“

Proč nebyla Ivana na Ivetině první veselce s Jiřím Pomejem, na které jste byla vy i se synem Lumírem a jeho rodinou?

„Nechtěla a ani nevím, jestli ji Iveta pozvala. Já už jsem pak jejich spory neřešila, už mi to bylo úplně jedno.“

CHOCOLAND

BLOG: PARAEVROPSKÁ CESTA
Půlstoletí na tomto světě si žádá, abychom opustili hluboce vyjeté koleje, některé zvyky, zřekli se povinností, které jsme na sebe ušili a jsou naším bičem... 
Jsem novinářka, sociálně-právní poradce, lektorka, psychoterapeutka, máma, kamarádka, ale do téhle chvíle rozhodně ne cestovatelka. Cestování vždy bylo bohužel na samém okraji mého žebříčku aktivit, bylo prostě zbytné. Přišel čas to změnit!
Rozhodla jsem se, že navštívím všechna hlavní města zemí, která leží v Evropě. Svůj tříletý projekt jsem nazvala PARAEVROPSKÁ CESTA a odstartovala jsem ho 21. 3. cestou do Vídně  Touto cestou chci poděkovat všem, kteří mne podporují!  

Víte kolik leží v Evropě zemí? 

Lenka Žáčková

HIMALYO
NÁŠ TIP

MIOMAT

8G PŘIJÍMAČKY.CZ

SLOVA SLAVNÝCH

„Čas je život. Nedá se vrátit ani nahradit. Marnit čas znamená marnit život. Ovládat svůj čas však znamená ovládat svůj život a plně ho využívat.“

Alan Lakein, americký spisovatel 

Anketa

JAKÉMU MASU DÁVÁTE PŘEDNOST?

Kuřecímu
75 x [13%]
Hovězímu
65 x [11%]
Vepřovému
48 x [8%]
Krůtímu
50 x [9%]
Jehněčímu
46 x [8%]
Sladkovodním rybám
57 x [10%]
Mořským rybám
62 x [11%]
Mořským plodům
59 x [10%]
Jinému druhu masa
53 x [9%]
Maso nejím
57 x [10%]

Celkem hlasovalo : 572

O BOURBONU
  • Musí být vypálen na území USA 
  • Musí být vyroben ze směsi obilovin, kdy jej od 51 % do 79 % musí tvořit kukuřice
  • Minimální doba zrání jsou dva roky
  • Voda v Kentucky, která se používá při výrobě bourbonu, je považována za nejsladší na světě
  • V Kentucky zraje více sudů, než zde žije obyvatel 
  • V Kentucky zraje více sudů, než zde žije obyvatel 
  • Musí zrát v nových vypálených sudech z Bílého dubu 
AKTUALITY
JDI nahoru