Od konce listopadu 2024 do 11. ledna 2025 vystavuje v olomoucké galerii Art Rubikon své obrazy pražský výtvarník Jaroslav Jerry Svoboda. Právě tato jeho výstava přináší výběr z jeho tvorby. Dnes už renomovaný malíř zde představuje svou současnou tvorbu, ale i obrazy, které namaloval v Kanadě, když tam působil. Poslední olomoucká komentovaná prohlídka proběhne 7. ledna 2025.
Máte výstavu v prestižní olomoucké galerii Rubikon. Jak byste vaši prezentaci charakterizoval?
Jednak jsem tomu velmi rád, že mohu vystavovat v tak krásných prostorách, jakou právě olomoucká galerie Rubikon je. A dále je tam super vedení a také velká pomoc ze všech stran. A to se týká i propagace. Moje výstava je takovou menší retrospektivou mé tvorby. V galerii jsou obrazy i z 80. let, které jsem namaloval ještě v Kanadě, ale také jsou tam samozřejmě obrazy ze současnosti. Nakonec i název výstavy tomu napovídá.
Je pravda, že v úterý 7. ledna v 18 hodin proběhne v olomouckém Rubikonu komentovaná prohlídka?
Ano, to je pravda. Vlastně já „komentovky“ většinou mám, a to nejenom proto, že mne baví o svých obrazech vyprávět, ale i proto, že ti návštěvníci, co nemohli přijít na vernisáž, mají nyní možnost mé obrazy nejen vidět, ale i si poslechnout výklad o nich. A to se týká i těch lidí, co již přišli, protože se při vernisáži vše nestihne.
Když se ohlídnete, co vám přinesl rok 2024? Máte spočítáno, kolik obrazů jste vytvořil?
Tak to je trochu prekérní otázka, no abych řekl pravdu, tak vlastně nevím, kolik jich v tomto roce vzniklo, ale jelikož jsem vcelku pracovitý, tak jistě je to v řádu desítek.
O čem jsou vaše poslední obrazy? Co přinášejí a co sdělují?
Prakticky se opět dotýkají toho, co se děje kolem nás a co může nastat v budoucnosti. A nakonec, jaký to může mít efekt na naše jednání. Já se tzv. rozhodl odlétnout z této planety do jiných vesmírů. Je to taková forma meditace. Co mne často zaráží, že dost malířů vůbec toto neřeší, a maluji vcelku podružné náměty. Netvrdím, že já tak nikdy nečiním, ale podle mne je potřeba se dotknout toho aktuálního kolem nás nebo se snažit na to poukázat. O tom by umění mělo být.
Dovedete si představit, že byste nemaloval a netvořil?
To moc ne. Je to pro mne určitá forma meditačního zápasu. Mám na mysli ten tvůrčí proces, který nás nutí stále objevovat to skryté. A je to i vnitřní nutnost. I když jsem původně vyučen nástrojařem, tak dnes bych se tím nedokázal živit. Nakonec mne nikdy moc technika a práce s kovem nepřirostla k srdci.
Co vás ještě zajímá, když nepočítáme vaši tvorbu? Vaše koníčky a zájmy?
No, jsem takový spekulativní sběratel umění s omezeným rozpočtem (smích). Dále je to hudba, a to jakákoliv, vyjma snad populární hudby. A také rád čtu, a to science fiction a životopisy. No a v neposlední řadě mám rád filmy podobného zaměření jako v literatuře, a k tomu ještě napínavé thrillery. Je zajímavé, jak některé filmy předvídají budoucnost tak, jako by nás chtěl někdo upozornit anebo nás varovat před tím, co přijde.
A vaše plány pro rok 2025?
Se svou přítelkyní, která se věnuje fotografii, plánujeme dvě výstavy, ale zatím jen v Praze, a to v březnu. Další je ještě v jednání. Ta bude větší a proběhne asi v květnu. Potom bych ještě rád uspořádal výstavu někdy na podzim. Ta ale může proběhnout jinde než v Praze.
Robert Rohál
Foto: archiv Jaroslav Jerry Svoboda
.png)
