Silvestr, který se slaví 31. prosince, je ve své podstatě opakovaný papežský kar, tedy pohřební hostina zesnulého Silvestra I., který byl 33. papežem římskokatolické církve. Jeho pontifikát je významný především klíčovým momentem legalizace křesťanství v Římské říši. Postupně se však Silvestr stal světskou oslavou, spojenou s různými tradicemi a zvyky. Je to čas bilancování, předsevzetí a plánů do budoucna.
Silvestr do svého úřadu nastoupil 31. ledna 314 a vykonával jej až do 31. prosince 335. Později byl prohlášen za svatého. Bývá zobrazován v papežském ornátu, s knihou a mušlí či býkem. Úřad papeže Silvestra I. je koncem éry pronásledování křesťanů a začíná zlatý věk církve.
Církev dodnes uctívá památku svatého Silvestra 31. prosince. Podle legendy měl římského císaře Konstantina Velikého vyléčit z lepry a i pokřtít. Za to ho císař odměnil tzv. Patrimonium Petri, což byl pozemek, na kterém později vznikl Vatikán. Spis Donatio Constantini (Konstantinova donace) popisuje okolnosti údajného císařova křtu a předání světské moci nad Římem oslavovanému Silvestrovi a jeho nástupcům. Tento dokument se stal podkladem pro nároky papežů na politickou moc, i když je považován za falsifikát pocházející ze 7. století.
Známé jsou i další legendy o Silvestru, které vypráví o řadě zázraků, ale i popisují jeho činnost exorcisty. Je pohřben v katakombách sv. Petra v Římě.
Silvestr je mužské křestní jméno latinského původu: silva je les a silvestris je lesní, tedy „muž z lesa“. Toto jméno bylo zařazeno do českého a slovenského kalendáře k datu 31. prosince právě proto, že v tento den zemřel papež Silvestr I.
-red/lž-
.png)
