Slavný, nadčasový a strhující příběh vynálezce, který si až příliš pozdě uvědomí, jaký dopad na svět může mít jeho objev ničivé třaskaviny zvané Krakatit. Čapkův příběh, který divákům nabídne drama i idylu, vášeň i obyčejnost prostých lidských citů, hru démonů i laskavost andělů, má na vršovické scéně divadla MANA premiéru 9. ledna 2025. Vynálezce Prokopa ztvární Ondřej Černý, dále účinkují Týna Průchová, Lukáš Jurek, Marek Frňka a Sofia Chalányová. „Prokopův boj je o poznání, ale i o morálních hranicích,“ říká dramaturgyně divadla Věra Mašková. „Čapek nám připomíná, že každá síla, kterou vypustíme do světa, může mít nezměrné důsledky.“ Premiéra inscenace v režii renomovaného divadelníka Doda Gombára připomíná i výročí Karla Čapka, který se narodil právě 9. ledna před 135 lety.
Čapkův román je i po sto letech od svého vzniku stále aktuální. Inscenace zachycuje příběh člověka na jeho cestě mezi ďábelským našeptáváním a vábením boží věčnosti. „Celé představení odehrají čtyři herci a jedna tanečnice. Inscenace je pojatá jako psychologická hra, kde laboratoř inženýra Prokopa není jen místem experimentů, ale i zrcadlem jeho rozervané mysli,“ vysvětluje dramaturgyně Věra Mašková. „Příběh ukazuje zápas muže s mocným světem, kde zisk a moc znamenají víc než morálka nebo dokonce zachování života na Zemi. Zápas je komplikovaný i setkáním s osudovou láskou, která může být opravdová, ale může být také velkou lží,“ říká Mašková, podle níž hraje v inscenaci důležitou roli i hudba Gabriely Vermelho. „Čapek klade důraz na moment odpovědnosti člověka za to, co vytváří a uvádí v život. A nejedná se jen o sílu, jako v případě třaskaviny Krakatit, ale o určitou volnou energii, která může pomáhat, ale také strašlivě škodit,“ dodává dramaturgyně
Příběh člověka, který chtěl příliš mnoho
Hlavní hrdina je inženýr Prokop. Jeho cesta začíná velkým objevem – extrémně silnou výbušninou zvanou Krakatit. Zatímco mocní lidé touží po jejím využití, on sám se děsí možných důsledků. Jeho zápas je ale komplikovaný vášnivou a osudovou láskou k tajemné Princezně, která je i součástí mocenské hry. „Prokop je umanutý“, popisuje herec Ondřej Černý svoji postavu, “Ať už tvoří, hledá či miluje. Zároveň je nepoddajný, tvrdohlavý. Touží po velkých věcech, které ho ale zároveň děsí“, říká Černý.
Divadlo v Čapkově sousedství
Divadlo MANA je místem, které uvádí Čapkova díla pravidelně. Na repertoáru vršovické scény jsou kromě Krakatitu i inscenace inspirované životem spisovatele. Je to například hra Čapek a Ve dvě na Kodaňské nebo titul Matka. „Karel Čapek je pro nás inspirací, je symbolem první republiky a hodnot, které se i my snažíme udržet při životě. Vila bratří Čapků se navíc nachází v Praze 10, kde sídlí i naše divadlo, což nás k němu ještě více přibližuje,“ vysvětluje Věra Mašková.
Název knihy Krakatit byl inspirován katastrofálním výbuchem sopečného ostrova Krakatoa (Krakatau), který se odehrál v roce 1883. Exploze byla tehdy slyšitelná až pět tisíc kilometrů daleko a byla asi třináct tisíckrát silnější, než výbuch atomové pumy v Hirošimě v roce 1945. Právě vynález atomové bomby Čapek v Krakatitu jasnozřivě předpověděl: objev zkázonosné válečné zbraně se však oproti románu nakonec neodehrál v oblasti chemie, ale fyziky.
.jpg)
