Nahrávám...


Česká značka pomáhá zachránit vzácné šelmy

Už je to nějaký pátek, co jsme v roce 2012 podnikli naši druhou cestu do Nepálu. Tehdy jsem si v Kathmandu koupil nepromokavou bundu, ve které jsem pak prochodil celé Himaláje. Bunda nevypadala nějak výjimečně, ale během nošení jsem zjistil, že vážně vydrží. Přežila se mnou náročné období dešťů, nepromokla ani, když pršelo několik dní v kuse, neprofoukla, a člověk se v ní nepotil jako ve skleníku. Zkrátka odolala zatížení v terénu na jedničku a ani se moc nezašpinila. Navíc mě nestála zase tak moc a poměr cena/výkon mě doslova nadchnul. Takhle kvalitní bundu bychom u nás za přijatelné peníze nesehnali. 

A tak se nám v hlavách usadila myšlenka, že bychom mohli podobné bundy a další outdoorové oblečení zkusit šít sami a dovážet je k nám. Ve stínu himalájských vrchů jsme začali snít o vlastní značce. Tady se zrodil Snowleopard.

První leopardovy kroky

V roce 2016 už leopard naplno ovládnul naše myšlenky. Držel se nás jako klíště (himalájská bunda taky stále sloužila) a nedal se odbýt. Přestali jsme tedy pochybovat a rozhodli jsme se, že do toho půjdeme! Postupně jsme naše sny začali proměňovat ve skutečnost. Po našem himalájském dobrodružství jsem část svého pracovního života strávil v Nepálu a potkal jsem mnoho zajímavých a milých lidí. Mezi nimi i Prabina, majitele malé továrny se 30 zaměstnanci. Způsob jejich práce mě zaujal, lidé v továrně vypadali spokojeně a při podrobnějším průzkumu jsem zjistil, že dohromady tvoří dobře sehraný tým profesionálů. Navíc zde využívají moderní technologické postupy a kvalitní materiály, takže jsem se nemusel dlouho rozhodovat a dnes už Prabinova továrna vyrábí také leopardí outdoor.

Věříme, že jedině spokojení zaměstnanci odvádějí dobrou práci. Proto všichni „naši zaměstnanci“ dostávají nadstandardní platy, které jim umožňují zajistit svoji rodinu a často i příbuzné. Samozřejmostí je osmihodinová pracovní doba s četnými pauzami na čaj, na který nedají Nepálci dopustit. Naší výrobou dnes podporujeme plynulý chod několika malých nepálských továren. Dáváme práci lidem, kteří jsou srdeční, nesmírně pracovití a svědomití. Svého zaměstnání si velmi váží a my si vážíme toho, že zrovna oni šijí naše oblečení.

Když na drobnostech záleží

Jako aktivní sportovci moc dobře víme, jak důležité je se moct na své vybavení spolehnout. Proto používáme jen ty nejkvalitnější materiály. Pro kvalitní husí peří jezdíme do Kanady, kde je nakupujeme od prověřených dodavatelů. Na veškerou výrobu používáme nejmodernější textilie, které jsou společně se špičkovými značkovými zipy zárukou opravdové kvality. Na přípravě návrhů všech výrobků Snow Leopard se podílela špičková rakouská módní návrhářka, kdy jsme se zaměřili jednak na funkčnost a praktičnost, ale i celkový design našich výrobků.
Po důkladné střihové přípravě jsme veškeré modely konzultovali se známými horolezci a dobrodruhy a upravili je tak, aby byly vychytané opravdu v každém detailu. Veškeré hotové modely sami na sobě testujeme. Můžete si tak být jisti, že pro vás máme kvalitu, za kterou dáme ruku do ohně.

Jak pomáháme sněžným leopardům?

Je ráno, lehce nad nulou, poprchá, kamenné domky nepálské vesnice halí mlha. Přesto i v takovém počasí vyráží expedice do hor. Je třeba obejít fotopasti, nalíčit nové, prohledat okolí. Pokud bude mít výprava opravdu velké štěstí, možná někde narazí na stopy sněžného levharta, kterému se také někdy přezdívá Duch hor. Spatřit ho naživo patří k nejvzácnějším zážitkům, které v magickém světě Himalájí můžete vůbec zažít. Je extrémně plachý, samotářský a většinu roku žije ve výškách okolo 5000 metrů.

Tato pozoruhodná kočka byla králem Himalájí po tisíce let. Bohužel doplácí na svou nádhernou šedobílou srst s velkými černými skvrnami, která je vysoce žádaným artiklem na černém trhu. Někdy jsou také zabíjeni místními obyvateli, kteří berou levharta jako škodnou a mstí se mu za zabíjení dobytka.

Nehodláme se smířit s myšlenkou, že příští generace už budou znát sněžného levharta pouze z fotografií či nanejvýš zoologických zahrad. Věříme, že pomáhat má smysl a že společnými silami lze zvládnout vše. Pomáháme expedicím, které monitorují výskyt Irbise v horách. Pomáháme organizacím, které se snaží přesvědčit místní obyvatele, že sněžný levhart si zaslouží jejich respekt a ochranu. Pomáháme také prostřednictvím příspěvků na odškodné pro vesničany, kterým Irbis napadl dobytek.

Věděli jste, že levhart sněžný je schopen skokem překonat až 15 metrů a je jedinou kočkovitou šelmou, která nedokáže řvát?

Ještě poměrně nedávno byl levhart sněžný celkem neznámé zvíře. Dnes příběh „Ducha hor“ zajímá stále více lidí, kteří nabízejí pomocnou ruku s jeho záchranou. Chceme, aby naše práce měla smysl, a proto se k nim rádi připojujeme. Z každého prodeje jde proto příspěvek na záchranu tohoto výjimečného, samotářského a ohroženého zvířete. Děkujeme vám, že nám v tomto nelehkém boji pomáháte.

Za Snowleopard.cz Tomáš Binder, zakladatel

ŠTĚSTÍ PŘEJE PŘIPRAVENÝM
AKTUALITY
OMALOVANKY

Anketa

KOLIK ZNÁTE OSOBNĚ NAKAŽENÝCH NEBO TĚCH, KTEŘÍ MĚLI KORONAVIRUS (ne, jen z doslechu)?

Žádného
3 x [6%]
Jednu osobu
7 x [13%]
Dvě osoby
7 x [13%]
Tři osoby
5 x [10%]
Čtyři osoby
5 x [10%]
Pět - deset osob
5 x [10%]
Jedenáct - dvacet osob
5 x [10%]
Jednadvacet - čtyřicet
5 x [10%]
Desítky (více než 41 a méně než 100)
5 x [10%]
Více než sto
5 x [10%]

Celkem hlasovalo : 52

BLOG: PARAEVROPSKÁ CESTA
Jsem novinářka, sociálně-právní poradce, lektorka, psychoterapeutka, máma, kamarádka, ale nikdy jsem nebyla cestovatelka. Cestování vždy bylo bohužel na samém okraji mého žebříčku aktivit, bylo prostě zbytné. Přišel čas to změnit! Cestuji podle finančních možností, ale zážitky se koupit nedají, ty fakt musíte zažít a nepozřebujete nijak velký rozpočet, podstatné je si to užít!

Rozhodla jsem se, že navštívím všechna hlavní města zemí, která leží v Evropě, to byl původní plán. Nakonec jsem se rozhodla, že do projektu zařadím všechny své cesty po světě, i ty do Brna... Můj projekt PARAEVROPSKÁ CESTA měl být původně tříletý, ale okolnosti se celosvětově změnily.

Historicky mám za sebou návštěvu Pažíže, Bruselu, s mojí Zuz jsem absolvovala většinu výprav. Společně jsme se vydaly do Dublinu, prošly jsme Andalusii a byly jsme také ve Varšavě, v Berlíně a v Londýně, který byl naším posledním velkým výletem a asi na pěkně dlouhou dobu. Sama jsem se vydala jen do Bratislavy, snad jen tam se totiž domluvím bez pomoci. 

Lenka Žáčková

Je to rok, co jsem zahájila svoji Paraevropskou cestu.

21.3. 2019 jsem se vydala do Vídně.

PALEC NAHORU PRO VŠECHNY ODPOVĚDNÉ!

JDI nahoru