Moderní zákroky estetické medicíny slibují rychlé a bezbolestné vylepšení vzhledu, které mnohým lidem pomáhá cítit se sebevědoměji. Avšak čím dál častěji se setkáváme s případy, kdy touha po „dokonalosti“ překročí hranice přirozenosti a zdraví – a právě zde začínají vážná rizika.
Tomuto tématu se aktivně věnuje také Společnost estetické a laserové medicíny ČLS JEP (SELM). Její zástupci upozorňují na závažná zdravotní rizika spojená s neodbornými či nadměrnými zákroky a apelují na důležitost etiky, vzdělávání a odpovědnosti v oboru. Estetická medicína má bezpochyby své místo a přínosy, pokud je využívána s mírou a rozvahou. Klíčem k jejímu bezpečnému užití je nejen zdravý přístup ze strany klienta, ale i vysoká odborná úroveň a odpovědnost na straně lékaře. Podle Doc. MUDr. Ondřeje Měšťáka Ph.D., vědeckého sekretáře SELM by neměla být otázkou extrémů – ale rovnováhy, odbornosti a úcty k přirozenosti.
Neodborně provedené zákroky s sebou nesou mnohá zdravotní rizika, mezi která patří infekce, alergické reakce, zjizvení, poškození tkání nebo nervů, některé mohou mít i trvalé následky. Zvlášť nebezpečné je, pokud zákroky provádí necertifikovaní nebo nedostatečně vyškolení poskytovatelé. V poslední době se bohužel objevují i případy nelegálních zákroků prováděných mimo zdravotnická zařízení, bez odpovídající hygieny a odborného dohledu.
Před trendem nekontrolovatelného trhu s výplněmi a rostoucím počtem nelegálních estetických pracovišť varuje také Doc. MUDr. Roman Šmucler, CSc., předseda SELM. Zdůraznil, že estetická medicína není „lehčí“ obor – rizika zahrnují mimo jiné i oslepnutí či trvalé deformace. Je tedy klíčové, aby estetické zákroky prováděli pouze kvalifikovaní lékaři s potřebným vzděláním, zkušenostmi a respektem k etickým hranicím oboru. Odborník by měl umět nejen správně zvolit techniku, ale především posoudit, zda je zákrok vůbec vhodný – a v případě potřeby klientovi zákrok i rozmluvit. Lékař má v této oblasti nejen technickou roli, ale i poradenskou a psychologickou zodpovědnost. SELM proto připravuje odborná doporučení a návody, které mají pomoci lékařům v prevenci závažných komplikací.
Podle MUDr. Věry Terzijské patří mezi nejzávažnější komplikace, které lékaři běžně řeší po zákrocích provedených neodborně – často kosmetičkami či nelékařským personálem, infekce, granulomy, nekrózy, ale i trvalá ztráta zraku při vniknutí výplně do cévního systému. Upozornila, že výplně patří mezi zdravotnické prostředky nejvyšší rizikové třídy a měly by být používány výhradně lékaři.
Dlouhodobé a neodborné používání populárních výplní, jako je botox či kyselina hyaluronová, může vést k degradaci pokožky nebo trvalým změnám v obličeji. Podle MUDr. Moniky Kavkové, členky výboru SELM, jde o tzv. overfilled syndrom (přeplněný obličej) způsobený nadměrnou a nevhodnou aplikací kyseliny hyaluronové. Podle nových vědeckých poznatků se kyselina hyaluronová v těle odbourává pomaleji, než se dříve předpokládalo, a její zbytky mohou v tkáních přetrvávat i více než 10 let. Tyto usazeniny mohou způsobovat deformace, blokovat lymfatický systém a narušovat mimiku. Řešením je odborná aplikace a v případě potřeby použití enzymu hyaluronidázy. Klíčem je ovšem důkladná znalost anatomie a práce s moderními daty.
V poslední době narůstá MUDr. Marta Moidlová, členka výboru SELM, upozorňuje na nárůst komplikací po přístrojových ošetřeních prováděných neodborníky – nejen kosmetičkami, ale nově i v tetovacích studiích a jiných provozech. Tyto zákroky často končí až jizvením kůže, přičemž poskytovatelé nedisponují znalostmi ani vybavením ke zvládnutí komplikací.
