Téměř polovina Čechů mladších 70 let dnes patří mezi aktivní uživatele umělé inteligence. Při nákupech využívá AI alespoň jednou měsíčně 31 % populace. Češi však k jejím výstupům přistupují s určitou opatrností a často si je ověřují z dalších zdrojů.
Umělá inteligence stále výrazněji vstupuje do každodenního života. Reprezentativní výzkum společnosti Incomind „AI a nákupní rozhodování v Česku“, realizovaný na konci roku, zkoumal, jak Češi AI používají, jak jim pomáhá při výběru zboží a služeb a jak je začleněna do celého nákupního procesu.
Celkově u Čechů převažuje pozitivní postoj k AI – zejména u mladších lidí a u mužů. Téměř polovina respondentů vnímá AI příznivě, třetina neutrálně a jen šestina negativně. Aktivními uživateli, kteří AI používají několikrát týdně (z toho 24 % denně), je 45 % populace. Dalších 18 % ji využívá alespoň občas.
Aktivní uživatelé mají zkušenost v průměru s více než dvěma nástroji (2,3). Nejčastěji uvádějí ChatGPT (58 %), následovaný Gemini (31 %), Copilotem (20 %) a Meta AI (17 %). ChatGPT je zároveň nástrojem, který by uživatelé nejčastěji doporučili ostatním. Převládá využívání bezplatných verzí – placené nástroje používá jen desetina Čechů, přičemž mnohým náklady hradí zaměstnavatel. Nejvyšší podíl platících uživatelů mají Perplexity a Copilot.
AI začíná výrazně ovlivňovat i nákupní rozhodování. Jako konzultanta při výběru zboží a služeb ji alespoň jednou měsíčně využívá 31 % spotřebitelů. „Muži se na AI obracejí častěji než ženy, ještě výraznější je však rozdíl mezi věkovými skupinami – AI při nakupování používá každý druhý Čech ve věku 16–24 let, ale jen každý osmý ve věku 55–69 let,“ uvádí Tomáš Drtina, jeden z autorů výzkumu.
O určité ostražitosti uživatelů svědčí i to, že AI považuje za důvěryhodný zdroj informací pouze 37 % z nich (velmi důvěryhodný jen 4 %). Ještě nižší důvěru mají AI chatboti na webech obchodníků. Přesnost faktických výstupů si 61 % uživatelů ověřuje často, 11 % dokonce pokaždé.
Nejvyšší důvěru mají nákupy s využitím AI u elektroniky a knih, volnočasových aktivit, zábavy a dovolených, naopak nejnižší u nákupů aut a všech finančních produktů (úvěry, spoření, investování, pojištění). U obecné populace je důvěra nižší než u těch, kteří AI aktivně využívají při nákupech.
Zdroj: „AI a nákupní rozhodování v Česku“, Incomind
.jpg)
