Cesty vědy, hranice víry, tak se jmenuje nová výstava Českého muzea stříbra, která připomíná 400 let od příchodu jezuitského řádu do Kutné Hory. Výstava začíná 3. března na Hrádku a symbolicky se tak vrací na místo, kde kdysi sídlil jezuitský seminář. Návštěvníkům představí jezuity, vzdělance, misionáře i hluboce věřící osobnosti, kteří výrazně ovlivnili duchovní i kulturní podobu města.
K vidění bude více než 50 exponátů ze 17. a 18. století od uměleckých děl a vzácných tisků, až po exotické předměty z cizokrajných misií jako je indiánská čelenka nebo náhrdelník z opičích zubů. Výstava připomene i statečnost jezuitů během dramatické morové epidemie. „Jezuité významně proměnili architekturu města i jeho ikonické panorama. Převzali a upravili chrám sv. Barbory, propojili ho s jezuitskou kolejí a vtiskli Kutné Hoře její barokní podobu,“ říká ředitelka Českého muzea stříbra Lenka Mazačová.
Výstava se zaměřuje na vzdělávání, vědeckou a pedagogickou činnost jezuitů, ale i jejich zámořské cesty do exotických zemí, kam jezdili šířit křesťanskou víru. A představí i jejich politické působení. Nevyhýbá se přitom ani rozporům, mýtům a kontroverzím, které řád po staletí provázely. „Jezuité přišli do Kutné Hory v roce 1626, do prostředí silně protikatolického města. Výstava je jubilejní připomínkou jejich působení v regionu a nabízí objektivní pohled, ukazuje světlé i stinné stránky řádu, jezuitskou propagandu i propagandu namířenou proti nim,“ vysvětluje Eva Altová, jedna z kurátorek výstavy. Zajímavostí budou umělecké předměty, které byly původně součástí velkorysého a bohatého jezuitského vybavení chrámu sv. Barbory. Návštěvníci budou moci nahlédnout i do vzácných tisků s grafickými listy. Součástí expozice jsou také interaktivní prvky. Ty přiblíží náročnost misií a svět barokního člověka. Pro nejmenší bude připravena hra založená na hledání barokních perel.
Zůstali, když ostatní utíkali
Výstava se věnuje i morové epidemii, která Kutnou Horu postihla v roce 1680. Zatímco část obyvatel město ve strachu opustila, jezuité zůstali a dobrovolně pečovali o nemocné. „Poskytovali především duchovní útěchu. O dobovém přístupu k léčbě moru si můžeme udělat představu díky rukopisu s obecnými postupy i konkrétními recepty. Na výstavě si tak návštěvníci budou moci přečíst o obkladu z pavučin naložených v octě s vaječným bílkem nebo o drcených pavoucích nošených na krku,“ popisuje Altová. Vedle těchto kuriózních metod však jezuité uplatňovali i moderní přístupy jako izolaci nemocných, hygienu, větrání a dezinfekci, k níž středověcí lidé často používali právě ocet. Díky zahraničním cestám měli členové jezuitského řádu přístup také k některým exotickým surovinám, například k chininu. Ten je známý svými antiseptickými a protizánětlivými účinky i jako prostředek tlumící bolest a horečku.
Duše barokního člověka
Expozice umožní návštěvníkům alespoň na chvíli vstoupit do světa silně věřícího barokního člověka. „Přestože soužití jezuitů s obyvateli města nebylo zpočátku jednoduché, postupně si získali respekt, především díky bezplatnému vzdělávání a obětavé pomoci během morové epidemie,“ doplňuje kurátorka.
Úspěšná sezóna a další plány muzea
České muzeum stříbra má za sebou velmi úspěšný rok. „Naše expozice navštívilo více než 200 tisíc lidí,“ uvádí ředitelka Lenka Mazačová. Mezi dlouhodobě největší lákadla patří středověké důlní dílo, výrazný nárůst zaznamenal také Kamenný dům díky miniúnikové hře Zašantročené věno. „V letošním roce nás navíc čeká proměna hornické osady ve venkovní multikulturní centrum,“ dodává Mazačová.
V roce 2026 si muzeum připomene také další významná výročí, například 300 let od ukončení činnosti kutnohorské mincovny, kterému bude věnována výstava Lesk a bída (Hrádek, 16. 4. – 14. 11. 2026). Výstava v Kamenném domě se zaměří na textilní řemesla.
