Jak na úpravu dětského pokoje? 5 tipů od designérky Jany Pařízkové

Zařizování dětského pokoje bývá radostné, ale zároveň plné rozhodování. Cílem je vytvořit prostor, který bude krásný, funkční a příjemný pro každodenní život dítěte. Jak ale skloubit postýlku, hračky, úložné prostory i dětské představy tak, aby pokoj fungoval jako celek? Interiérová designérka Jana Pařízková přináší několik doporučení, která se vyplatí mít na paměti.

Pokoj pro miminko i teenagera? Raději ne

Dětský pokoj je jednou z nejdynamičtějších místností v domácnosti. Mění se spolu s věkem dítěte i potřebami rodiny. Ačkoliv je lákavé zařídit pokoj tak, aby vydržel „na věky“, univerzální řešení většinou nefunguje — pokud tedy nechcete skončit u neutrálního prostoru, který nebude vyhovovat ani malému dítěti, ani dospívajícímu.

Každé období má své specifické nároky. Miminko, předškolák i student potřebují jiné prostředí. Ideální je proto pokoj postupně přizpůsobovat věku dítěte. Pokud ale nechcete investovat do kompletního vybavení několikrát, existují chytré kompromisy:

  • Zvolte neutrální vestavěný nábytek, který doplníte proměnlivými prvky — židlí, stolem, kobercem, tapetou nebo povlečením. Pokoj tak může být nejprve hravý a později dospělejší.

  • Nebo začněte s dostupným dětským nábytkem a až ve školním věku pokoj finálně dotvořte.

Myslete dopředu

Už při plánování je dobré přemýšlet o tom, jak bude pokoj fungovat za několik let. Kam umístit světla, zásuvky nebo vypínače, aby nebylo nutné později zasahovat do elektroinstalace.

S věkem se mění i potřeby dítěte. Malé děti potřebují hlavně prostor na hraní, starší ocení větší postel, psací stůl a více úložného prostoru na oblečení či školní věci.

Tapety a dekorace ano, ale s mírou

Tapety a doplňky dokážou dětskému pokoji dodat atmosféru odpovídající věku dítěte. Hravost sem patří, ale je důležité, aby prostor nepůsobil přeplněně. Pokud zvolíte výraznou tapetu, je lepší ostatní vzory — na koberci či povlečení — držet spíše při zemi.

Dětský pokoj nemusí být nutně plný princezen, autíček nebo pohádkových motivů. Hravost lze vytvořit i jemnějším, nadčasovým způsobem — například pomocí barev. Pro malé děti může být krásná zaprášená žlutá na nábytku, pro teenagery zase kovové skříňky v odstínu „electric blue“.

Názor dětí je důležitý, ale rodič určuje směr

Měli by děti mluvit do vzhledu svého pokoje? Podle Jany Pařízkové záleží na komunikaci.

„U menšího dítěte je určitě dobré vnímat, co má rádo, jaké má zájmy a jaký je typ. Jestli je to něžná holčička, nebo raubíř, co leze po stromech,“ říká designérka. „Na druhou stranu není rozumné podléhat všem aktuálním preferencím. Když dítě miluje tlapkovou patrolu, není dobré celý pokoj ladit v tomto duchu. Za rok už ho téma nemusí zajímat a pokoj vyjde z módy.“

Úložný prostor řešte chytře

Úložné prostory jsou klíčem k uklizenému pokoji. Děti dokážou nashromáždit překvapivé množství věcí, a proto je důležité využít každý centimetr. Skvěle funguje často opomíjené místo pod postelí, které dokáže ušetřit spoustu prostoru.

Praktické jsou také boxy, krabice a úložné koše. Jsou ideální zejména pro menší děti — snadno se v nich ukládají hračky, děti s nimi mohou samy manipulovat a zároveň stylově dotvářejí interiér.

Jana Pařízková působí jako interiérová designérka více než 10 let. Miluje interiéry, které vyzařují osobitost a energii. Vystudovala interiérový design a stojí si za tím, že designér má vytvořit především harmonickou a zabydlenou atmosféru prostoru. Více informací najdete na webu www.janaparizkova.cz.

LOBERON

BIO SCULPTURE - Kiwi Scrub

Svůdná Lisca

Leatherman

Anketa

Jakou hudbu posloucháte nejraději?

Klasická hudba
130 x [9%]
Jazz / Blues
136 x [9%]
Rock
181 x [12%]
Pop
147 x [10%]
Elektronická hudba
130 x [9%]
Metal
115 x [8%]
Hip hop / Rap
253 x [17%]
R&B & Soul
113 x [8%]
Folk & Country
117 x [8%]
Regionální a světová hudba
155 x [10%]

Celkem hlasovalo : 1477

POČASÍ

Počasí Praha - Slunečno.czPočasí Brno - Slunečno.cz
Počasí Plzeň - Slunečno.cz

BLOG/ČEK

„Zdá se mi být až poněkud absurdní, že naším největším nepřítelem může být naše vlastní ego. Je to totiž racionální složka, která je podřízena především našemu svědomí a sociálním vazbám. Výsledkem tohoto hierarchického systému je naše chování. Ať chceme nebo ne, je to prostě tak. Zdravé ego je u člověka vždy rozpoznatelné, protože takový člověk se opírá o své emoce, aby porozuměl především sám sobě a prostředí, ve kterém žije a pracuje.“

Lenka Žáčková

Facebook

JDI nahoru