Když jsem byl loni ve Zlíně na premiéře hudební hry EVA!, už během představení jsem věděl, že tato krásně napsaná divadelní hra o zpěvačce Evě Pilarové bude mít úspěch u publika. A protože jsem v kontaktu se zpívající muzikální herečkou Petrou Královou, která legendární umělkyni na jevišti představuje, dnes dobře vím, že jsem nemýlil. EVA! má totiž úspěch, má za sebou padesát repríz, dokonce se dočkal ovací vestoje i v pražském Semaforu, což je co říct. Musím ale znovu vysmeknout poklonu Petře Králové nejen za to, jak hru napsala, ale také, jak všechny písničky – a že to nejsou jednoduché písně – fantasticky zpívá. Její hlas má velký rozsah, prožitek i nádhernou barvu. Jistě ne náhodou byla i nominována na Cenu Thálie…
Více než rok uvádíte hudební inscenaci, která je o Evě Pilarové. Je tam toho hodně ze života slavné zpěvačky, ale taky řada písniček. Vůbec se nedivím, že jste se po Zlíně, kde měla inscenace loni v březnu premiéru, jste představení hráli na mnoha místech v Česku. Obrovský úspěch byl i to, že jste představení uvedli v pražském Semaforu, kde Eva Pilarová na začátku šedesátých let začínala. Zajímaly by mě vaše pocity po semaforském uvedení?
Mám obrovskou radost, že jsme mohli vrátit příběh tam, kde začal, a že se uvedení EVY v divadle Semafor potkalo s nadšením a krásnými ohlasy diváků. Divadlo se prolnulo se životem. Standing ovation a následné setkání s diváky a přáteli Evy Pilarové byly momenty, na které asi nikdy nezapomenu. Na reprízu 11. října už zbývá pár volných vstupenek. EVU budeme opakovat i mezi vánočními svátky a další reprízy přibudou i v novém roce 2027.
Co na to váš manžel Radovan Král, který v představení hraje a zpívá snad všechny zásadní muže života Evy Pilarové? Je na vás patřičně hrdý? Ten váš nápad udělat na jevišti „divadlo“ o této zpěvačce byl každopádně ohromný…
Děkuji. Ano už jsem si od něj vyslechla mnoho pochval a obdivuhodných slov. Vážím si toho, že to umí říci a nejen přede mnou. I já jsem na něj velmi hrdá. Když jsem mu před rokem a půl řekla o svém nápadu, kde jsme věděli, že to bude časově, finančně, produkčně, autorsky i pěvecky náročné, tak ani na chvíli nezapochyboval. Tuhle naši vzájemnou podporu často diváci vnímají i na jevišti a mají potřebu nám to sdělit, což je moc milé. Asi i to je základ pro autorský projekt ve dvou lidech. Není pravidlem, že si herci na jevišti takto fandí a pomáhají. Já mám to štěstí.
Co ohlasy od publika? Co vám udělalo největší radost a jestlipak máte spočítáno, kolik jste už měli repríz?
Jsou nádherné. Lidé nám píší či nás oslovují se svými pocity. Do několika divadel jsme pozváni opakovaně. Jsem šťastná, že manžel Evy Pilarové Honza s tímto představením dýchá, že mohu zpívat závěr inscenace v Eviných šatech, které mi daroval a že jsou z nás přátelé. Nedávno jsme hráli na Festivalu Dokořán v Městském divadle Brno, kde došly kamarádky i sestřenice Evy Pilarové, která neskrývala nadšení a dojetí a darovala mi Eviny korále. Dvě mladé divačky nám v Brně napsaly krásný a dlouhý dopis, že to pro ně bylo nejcennější, co viděly a že jsou šťastné, že poznaly naši tvorbu a nás dva, o kterých dosud nic nevěděly. To bylo velmi dojemné a povzbuzující. Vážím si každého takového slova, protože bez diváků by už představení dávno vyhaslo. Měla jsem před rokem před premiérou obavy, zda téma bude zajímat mladší publikum a jak to bude celkově s návštěvností. Mladí chodí čím dál víc a máme za sebou 50 repríz. Tomu bych tehdy nevěřila.
Velká gratulace! Ale protože jste v angažmá Městském divadle Zlín, vytváříte na jevišti i jiné postavy, a že jich bylo i v této sezóně docela dost… Proto se ptám – dá se to zvládnout? Pro maximálně pracovně vytíženou ženu, která má domácnost a rodinu, to není jednoduché…
Není to jednoduché. Musela jsem si určit priority. Rodina a moji synové jsou nade vše. Když vidím, že jsou spokojení a daří se jim ve škole, mohu já v klidu i s nadšením tvořit. Naučila jsem se i říkat ne na některé další projekty, které by mi už přidávaly stres a braly čas. V divadle jsem své role naštěstí dokázala skloubit a pokusím se o to i příští rok, protože pokračujeme s Evou pro zájem divadel v dalším turné. Přibylo divadlo Semafor a hrajeme pravidelně EVU ve Zlíně. Žiji ale přece jen ve stálé obavě o své zdraví a hlas, protože EVU bych nemocná zazpívat nedokázala. Tento rok jsem musela vynechat večírky a dlouhé vysedávání s přáteli. Nemůžu teď nikde křičet na fotbale ani koncertě. Chodíme s mužem dvakrát týdně do naší domácí sauny a věřím, že i díky tomu jsme EVU nikdy nemuseli kvůli nemoci rušit. Má osobní disciplína je součástí tohoto úspěchu a toho jsem si vědoma. Ten zájem a nadšení publika a hřejivý pocit po každé repríze mi za to ale stojí.
Dovedete si představit, že byste dělala jinou práci?
Ano. Mám za sebou dvě „mateřské dovolené“, kde šlo divadlo stranou. Pamatuji si, že jsem byla tehdy unavená, ale šťastná. Teď máme s mužem k divadlu ještě i jinou práci, která nás baví a zatím ji časově zvládáme. I v divadle může přijít období, které vás nenaplňuje, nebaví nebo se v něm přestane dařit. Je tedy dobré neupínat se jen na tuhle jedinou činnost.
Rýsuje se v nové sezóně hra nebo role, ne kterou se těšíte?
Těším se na každou výzvu či překvapení. Měla bych mít hezkou příležitost v muzikálu The Addams Family, který je součástí nového předplatného Městského divadla Zlín. Herec v angažmá toho dopředu moc neví. Ale přes dvacet zájezdů s Evou už mám s divadly naplánované a na ty se tedy těšit už mohu. Půjde místa jako například Hradec Králové, Dvůr Králové, Prostějov, Karolinka, Tábor, Praha, Ostrava, Třinec a mnoho dalších měst severní Moravy.
Co divadelní prázdniny? Loni jste byli v létě v Japonsku, jaké cestovatelské plány máte letos?
Chtěla bych si odpočinout, ale cestování miluji. Se svými syny se vydáme po vlastní ose na poznávací cestu do New Yorku a Kanady, avšak tentokrát bez manžela. Ten bude celé prázdniny natáčet, ale věřím, že se on a pak i televizní diváci budou mít na co těšit. Každý máme před sebou mnoho poznání, jen já i s vytouženým odpočinkem. Na konci prázdnin 21. srpna se však už těšíme na festival Divadelní Luhačovice, kde si po letní pauze zase s chutí zahrajeme naši EVU.
Robert Rohál
Foto Karel Lojka
.jpg)
