Muzeum Kroměřížska zve na výstavu kostýmů a rekvizit ze seriálů a filmů scenáristy Miloše Macourka

Miloš Macourek králem fantazie - to je název pro aktuální výstavu, která je k vidění v Muzeu Kroměřížska. Výstava připomíná 100. výročí narození jednoho z nejvýznamnějších českých scenáristů, jehož díla formovala generace českých diváků. Kroměřížský rodák Miloš Macourek dokázal propojit realitu se světem fantazie způsobem, který byl zároveň poetický i hravý, zábavný i dojemný.

Hlavním těžištěm výstavy jsou jeho čtyři zásadní díla, která si zamilovaly tisíce dětí: Arabela, Jezerní královna, Dívka na koštěti a Mach a Šebestová. Zastoupena je i tvorba pro dospělé zahrnující například filmy Jak utopit doktora Mráčka, Což takhle dát si špenát nebo Kdo chce zabít Jessii?

Návštěvníci si budou moci prohlédnout kostýmy i rekvizit z pohádek a filmů a ocitnou se přímo uprostřed příběhu. Řadu věcí si budou moci také vyzkoušet... Skvělá interaktivní výstava je mimořádnou záležitostí, kterou ocení malí i velcí.

Miloš Macourek (2. prosince 1926 Kroměříž  30. září 2002 Praha) byl český dramatik a básník. Jako scenárista se podílel na mnoha českých komediích (např. Pane, vy jste vdova! nebo Čtyři vraždy stačí, drahoušku) a seriálech (především Arabela nebo večerníčky s Machem a Šebestovou). Na nich spolupracoval především s režiséry Oldřichem Lipským, Václavem Vorlíčkem, Adolfem Bornem a Jaroslavem Doubravou.

Výstava, která je nainstalovaná v několika místnostech v přízemí Muzea Kroměřížska, potrvá do 20. září 2026.

Robert Rohál

Foto Robert Rohál

PROMISE - vůně, kterou musíte mít

BIO SCULPTURE - Kiwi Scrub

Novinky z audioteky

Mladý ječmen

Anketa
POČASÍ

Počasí Praha - Slunečno.czPočasí Brno - Slunečno.cz
Počasí Plzeň - Slunečno.cz

BLOG/ČEK

„Zdá se mi být až poněkud absurdní, že naším největším nepřítelem může být naše vlastní ego. Je to totiž racionální složka, která je podřízena především našemu svědomí a sociálním vazbám. Výsledkem tohoto hierarchického systému je naše chování. Ať chceme nebo ne, je to prostě tak. Zdravé ego je u člověka vždy rozpoznatelné, protože takový člověk se opírá o své emoce, aby porozuměl především sám sobě a prostředí, ve kterém žije a pracuje.“

Lenka Žáčková

Facebook

JDI nahoru