Dvě karty uložené odděleně, jedna v mobilu a k tomu pár bankovek v kapse. Tak podle expertů vypadá nejbezpečnější způsob, jak mít na dovolené peníze pod kontrolou. Cestovatelé totiž mohou přijít nejen o stovky korun kvůli nevýhodnému kurzu, ale i o přístup k penězům, stačí zablokovaná karta, vybitý telefon nebo nefunkční terminál. Základem je proto nespoléhat na jediný způsob platby a kartu napojenou na hlavní úspory raději nechat doma.
Podle Tomáše Krásného, šéfa marketingu Skip Pay, je při placení v zahraničí zásadní kombinace bezpečnosti, připravenosti a správné volby měny. „Na dovolenou bych nikdy nejel jen s jednou kartou nebo pouze s telefonem. Karta může být odmítnutá, telefon se může vybít nebo ztratit. Druhá karta uložená odděleně je základ,“ říká.
Stejně důležité je používat kartu, která není propojená s účtem, na němž máte uložené úspory. „Na cesty doporučuji kartu, která při každé platbě nezpřístupňuje celý zůstatek. U nás ve Skip Pay funguje karta jako běžná platební karta, ale čerpá předem schválený limit,“ doplňuje Krásný.
Dvě karty jsou praktické i z jiného důvodu – v řadě měst slouží jako jízdenka, jsou nutné při půjčení kola nebo auta a často je vyžaduje samoobslužný check‑in v hotelích. Pokud jedna přestane fungovat, může se cestovatel dostat do nepříjemné situace.
Příprava před cestou
Před odjezdem se vyplatí zkontrolovat poplatky za zahraniční platby, nastavit limity a zapnout notifikace o transakcích. V hotelích nebo půjčovnách je běžné, že obchodník na kartě dočasně zablokuje vyšší částku jako zálohu, nejde o platbu, ale peníze mohou být několik dní nedostupné.
Kde zaplatíte kartou a kde jen hotovostí
Evropa je v placení rozdílná. Na severu – ve Švédsku, Dánsku nebo Finsku – hotovost často vůbec neberou. V Německu nebo Rakousku je naopak stále nezbytná, zejména v menších restauracích nebo na horských chatách. V Německu navíc můžete narazit na to, že hotovost dostanete přímo na pokladně supermarketu po přiložení karty k terminálu.
Pozor také na typ karty: v menších německých podnicích často neuspějete s Visa ani Mastercard, ale pouze s místní Girocard. Na Slovensku si vystačíte i s telefonem – od května tam musí obchodníci u nákupů nad jedno euro nabídnout alespoň jednu bezhotovostní metodu.
V Itálii, Chorvatsku, Španělsku nebo Řecku zaplatíte kartou téměř všude, ale pár eur se hodí na tržiště nebo plážové bary. A nenechte se zmást cedulemi s minimální útratou – v Itálii mají obchodníci povinnost přijmout kartu bez ohledu na částku.
Mimo Evropu: QR kódy, zálohy a PIN
V Asii dominují místní QR systémy, které zahraniční turisté často neznají. Mimo města je hotovost nezbytná. V USA zaplatíte kartou téměř všude, ale hotely a půjčovny aut mohou zablokovat i několik set dolarů jako zálohu. Ne všude je samozřejmostí bezkontaktní terminál, proto je dobré znát PIN. V Turecku, Egyptě nebo Tunisku jsou karty běžné hlavně v resortech.
Základní pravidlo: vždy volit místní měnu
Při platbě kartou i výběru z bankomatu vždy zvolte místní měnu. Přepočet do korun provádí provozovatel terminálu, který si může připočítat vlastní přirážku. Platba v korunách bývá nejdražší variantou. Stejné pravidlo platí v Polsku, Maďarsku nebo Turecku. Některé banky už umožňují DCC platby v aplikaci zakázat.
U bankomatů se vyplatí odmítnout přepočet („guaranteed rate“, „without conversion“, „decline conversion“) a vybírat z bankomatů běžných bank, ne z přístrojů v turistických centrech.
Co udělat před odjezdem
-
Zkontrolovat limity karty
-
Vypnout DCC převod
-
Mít hotovost v místní měně
-
Vzít si dvě platební karty
-
Znát PIN ke všem kartám
.jpg)
