„Triatlonová sezóna je v plném proudu a já mám obrovskou radost, že ji prožívám společně s vámi,“ říká Ollie Martincová, dříve Roučková. Její slova zní jednoduše, ale nesou v sobě všechno: dřinu, odhodlání, týmovou energii i radost z toho, že každý trénink a každý závod má společný směr. „Společně trénujeme, posouváme se dál a společně závodíme. A hlavně, jsme společně vidět.“
Za sebou má další závod, který prověřil úplně všechno. Houmr triatlon na severu Čech nebyl jen sportovní výzvou, ale i testem psychiky. „Byl to náročný závod. Dusno vystřídal brutální déšť, chvílemi jsem měla pocit, že se proti mně postavilo úplně všechno,“ vypráví Ollie. Přesto se nevzdala. „Mám obrovskou radost – 10. místo mezi ženami a 104. místo celkově. Na trati nás bylo přes pět set. V takových podmínkách to byl boj od startu až do cíle.“
Když mluví o výsledku, nezapomíná na kontext. „Na silničním kole trénuji necelý rok. Jedna sezóna je oproti holkám, které mají za sebou dlouholetou cyklistickou minulost, opravdu krátká doba. Ale já to beru jako výhodu. Mám před sebou obrovský prostor růst. A mám jasný cíl.“
Ten říká bez zaváhání: „Příští sezónu chci být v top 5.“
Další příležitost přijde už brzy. „Ke konci srpna nás čeká triatlon v Chlumci nad Cidlinou. Těším se na něj. Bude to další šance se porvat s těmi nejlepšími a ukázat, že jdeme správným směrem. Udělám maximum pro další posun.“
A pak dodá něco, co je pro ni stejně důležité jako tréninkový plán: „Děkuji, že v tom jedete se mnou. Vaší podpory si opravdu vážím. Je to motor, který mě žene dopředu. Sportu zdar a brzy zase na startu.“
.jpg)
