Diabetická retinopatie patří mezi závažné komplikace diabetu a dlouhou dobu se nemusí nijak projevit. Když se objeví změny vidění, může už být onemocnění v pokročilejším stadiu. Daniel Lhoták svůj zrakový problém nejprve přisuzoval únavě. Následovala však léčba, která zahrnovala laser, injekční terapii i operaci.
Daniel Lhoták si prvních změn všiml při stavbě domu. „Najednou jsem neviděl tak ostře a rovné čáry se mi vlnily, třeba kachličky v koupelně nebo futra u dveří. V podstatě to začalo právě tím zvlněním prostoru,“ popisuje. Zpočátku si své potíže vysvětloval spíše přepracováním. Když ale přetrvávaly delší dobu, rozhodl se navštívit očního lékaře.
Za změnami vidění stála diabetická retinopatie, tedy onemocnění sítnice související s cukrovkou. „Zvýšená hladina krevního cukru poškozuje cévy, které jsou na sítnici, vznikají tam oblasti, které nejsou dobře prokrvené, drobná krvácení a aneurysmata,“ vysvětluje MUDr. Lucie Frantlová, FEBO, vedoucí lékařka Aplikačního a sítnicového centra Očního centra Praha. Onemocnění se podle ní může dále komplikovat například makulárním edémem, tedy otokem v centru sítnice, krvácením do sklivce a v nejzávažnějších případech také odchlípením sítnice.
Diabetická retinopatie přitom nemusí zpočátku způsobovat žádné zrakové obtíže. Změny mohou vznikat v okrajových částech sítnice, zatímco centrální vidění zůstává zachované. Pacient tak může mít pocit, že vidí dobře, přestože se onemocnění postupně rozvíjí.
U Daniela léčba postupně zahrnovala několik různých postupů. „Prošli jsme si celým tím kolečkem – od laseru přes aplikace injekcí do oka až po samotnou operaci,“ popisuje Daniel. Injekce do oka pro něj před zákrokem znamenala určitou obavu. „Nedokázal jsem si představit, že mi bude někdo zasahovat do oka, když pořád vidím,“ říká. Zároveň ale dodává, že samotný zákrok pro něj nakonec nebyl tak nepříjemný, jak se původně obával.
Po absolvování léčby vnímá Daniel výrazné zlepšení zraku. Před léčbou přirovnával své vidění k pohledu „přes igelitový pytlík“. Po operaci a dalších zákrocích zaznamenal téměř úplné zlepšení vidění. Důležitou součástí jeho zkušenosti přitom byla také důvěra v lékaře. Sám říká, že věděl, že je v dobrých rukách a na správném místě.
Ne každý pacient má ale takové štěstí, že se podaří vidění výrazně zlepšit. „U diabetu mohou změny začínat nenápadně. Člověk o nich bez preventivních kontrol nemusí vědět a přijde až ve chvíli, kdy se vidění výrazně zhorší. Potom už někdy nedokážeme zrak vrátit do původního stavu. Týká se to i mladých lidí. Mám pacienty ve věku kolem pětadvaceti či třiceti let, kteří prevenci dříve zanedbávali a dnes řešíme následky,“ upozorňuje lékařka.
Právě včasný záchyt změn na sítnici je proto zásadní. Podle Lucie Frantlové by měli lidé s diabetem absolvovat oční vyšetření, zpravidla alespoň jednou ročně, případně častěji podle doporučení lékaře. Důležitá je také dobrá kompenzace diabetu a dodržování předepsané léčby.
Daniel má pro ostatní lidi s diabetem jednoduché doporučení: „Určitě je důležitá pravidelnost kontrol u lékaře a dodržování prevence. To bude asi alfa omega.“ Jeho příběh ukazuje, jak nenápadně mohou zrakové obtíže začít, ale také jak důležitou roli hraje včasná diagnostika a odpovídající léčba. Pravidelné oční kontroly mají smysl i tehdy, když člověk žádné potíže s viděním nepociťuje.
.jpg)
