Po třech letech přichází Halina Pawlowská s novou knihou Velký příběh. Její slavnostní křest se nesl ve znamení smíchu, přátelských setkání i vzpomínek. Novinku z nakladatelství Motto přišla podpořit řada známých osobností a role kmotra se ujal dlouholetý přítel autorky Jakub Kohák. O dobrou náladu tak bylo postaráno od první chvíle.
Nová kniha navazuje na to, co mají čtenáři na Halině Pawlowské rádi už řadu let. S humorem, nadhledem i jistou dávkou sebeironie vypráví o rodinném životě, přátelství, lásce a každodenních situacích, které se mohou zdát obyčejné, ale pod jejím perem získávají nový rozměr.
Slavnostní uvedení knihy si nenechaly ujít desítky hostů z řad přátel, kolegů i osobností českého společenského života. Mezi gratulanty nechyběli například Hanka Křížková, Ivan Hubač, Štěpánka Duchková, Eva Hrušková, Agáta Hanychová, Veronika Žilková, Lejla Abbasová, Kristián Kodet, Zdeněk Merta, Iva Hüttnerová nebo Světlana Nálepková.
Termín křtu navíc vyšel na svátek svatého Martina, a tak vedle literárního zážitku čekala hosty i tradiční svatomartinská hostina včetně pečených hus.
Jakub Kohák znovu rozjel svůj „milostný příběh“
Jedním z vrcholů večera bylo vystoupení Jakuba Koháka. Herec, režisér a bavič nezůstal nic dlužen své pověsti a přítomné pobavil vzpomínkou na svůj dlouholetý vztah s Halinou Pawlowskou, který již před lety s nadsázkou komentoval v médiích.
„Kopačky bych si tentokrát vzal nazpátek a obnovil náš milý, milostný vztah. Však jsem také Halinu požádal v přímém radiožurnálním přenosu o ruku. Vím, je to moc hrrr a nahonem, ale Halinko, mladí jsme jen jednou!“
Sál jeho slova odměnil smíchem a potleskem. Právě podobný humor k Halině Pawlowské i Jakubu Kohákovi neodmyslitelně patří.
Nejhezčí chvíle? Když je rukopis hotový
Během večera se řeč stočila také k samotnému procesu psaní. Spisovatelka přiznala, že tvůrčí práce není vždy snadná, největší radost jí ale přináší okamžik, kdy může konečně obrátit poslední stránku rukopisu.
„Na psaní mě nejvíc baví, když mám dopsáno. Čtu si po sobě text a musím se sama usmívat. Připadám si jako běžec na trati, který běží jak o život a pak doběhne do cíle a vydechne si a je v něm taková ta euforie, že to už má za sebou,“ svěřila se autorka.
Nápady podle ní někdy přicházejí nečekaně, jindy si na ně musí počkat. „Někdy mám jen takovou prchavou myšlenku. Třeba zažívám nějakou situaci a v mozku se mi líhne: o tom bys měla napsat. Jindy ten nápad vysedím jak kvočna vejce. Prostě přemýšlím a přemýšlím, o čem a o kom by mě bavilo psát.“
Cestopis, který se odehrává doma
Právě z každodenních zážitků se zrodila i její nová kniha. Když její kamarádky během léta vyrážely do vzdálených destinací, ona zůstala doma v Praze se svou rodinou.
„Všechny mé kamarádky se v létě rozjely do exotických zemí, zůstala jsem jediná v Praze. Doma. S dcerou, s vnukem a s partnerem,“ popisuje v knize.
Namísto exotických krajin se tak vydala na cestu po vlastním domově a vztazích, které ji obklopují.
„Knížka je vlastně takovým cestopisem po našem domě, kde účastníci zájezdu jsou má rodina, přítel a psi.“
Právě v tom spočívá kouzlo jejího vyprávění. Dokáže objevit humor, emoce i silné příběhy tam, kde by je mnozí ani nehledali.
Jana Švandová obdivuje její eleganci, Partyšová vzpomíná na silný příběh
Jednou z hostek křtu byla také herečka Jana Švandová, která na tvorbě Haliny Pawlowské oceňuje především její osobitost. „Baví mě její smysl pro humor a elegance projevu!“
Silnou vzpomínku připojila i Gábina Partyšová. Zavzpomínala na rozhovor, během něhož se Haliny zeptala, co jí v životě nejvíc chybí.
„Jednou jsme si u sklenky vína povídaly s Halinou Pawlowskou a já se jí zeptala: Hali, co ti na světě nejvíce chybí? Co ti chybí ve tvém životě?“
Následovalo vyprávění o mamince, která jí celý život připomínala, aby si vzala košilku. Až po její smrti si uvědomila, že právě tato maličkost byla projevem lásky, který jí najednou schází.
„Uvědomila si, že je na konci rodinného řetězce a že už jí nikdo neřekne: Halinko, vezmi si košilku. A že se o její zdraví a košilku už nikdo nestará. To, co ji kdysi tolik štvalo, jí najednou nejvíc chybělo,“ připomněla Partyšová.
Přátelství je třeba opečovávat
Velkou roli v životě spisovatelky hrají také přátelé. Sama říká, že přátelství nepovažuje za samozřejmost a vědomě o něj pečuje.
„Přátelství se musí pěstovat. A tak si dennodenně s kamarádkami telefonujeme. S jednou si volám ráno hned po snídani, s druhou po obědě a s třetí po večeři. Pak mám kamarádku, se kterou si obden sdělujeme své zásadní počiny, a pak mám kamarádku v Americe, se kterou se vidím třikrát za rok, ale mám pocit, jako bychom spolu byly pořád.“
Její životní motto pak zní jednoduše: „Mysli na zadní vrátka, pomůže ti kamarádka!“
Kniha, která má čtenáře pohladit po duši
Autorka si přeje, aby Velký příběh nebyl jen zdrojem pobavení, ale také příjemným únikem od každodenního shonu.
„Jsou šedé dny, svět je hodně turbulentní, zprávy dostáváme děsivé a neustále jsme ve střetu s adrenalinem. Jestli chcete zažít klid, jestli se chcete usmát nad ženou, která má své specifické problémy a zažívá své specifické radosti, tak si mou knížku přečtěte! Myslím, že by ve vás mohla zažehnout pocit, že vše je vlastně docela fajn a že se máte hezky!“
Zda bude na novinku brzy navazovat další titul, zatím není jisté. Sama spisovatelka ale naznačila, že by se ráda vrátila k pravidelnějšímu tempu vydávání.
„Myslím, že by má vydavatelka Romana Přidalová měla radost. A když ona má radost, tak mám taky radost. Takže ano, pokusím se zase zasednout do svého tvůrčího jednoletého vlaku,“ slibuje s úsměvem.
Halina Pawlowská má dnes na svém kontě už 44 knih. Velký příběh, který vyšel také jako e-kniha a audiokniha, tak rozšiřuje rozsáhlou bibliografii autorky, jež už desítky let dokazuje, že i zdánlivě obyčejný život může být plný velkých příběhů.
.jpg)
