Je to už sedmnáct let, co se oblíbená herečka Věra Galatíková dozvěděla, velmi zlý ortel, vrátila se jí rakovina plic, která napadla i další orgány. Lékaři jí dávali pouhé tři měsíce života. „V poslední chvíli jsem se s mámou snažila být co nejvíc, byla jsem čerstvě na mateřské. Po její smrti jsem si prošla totálním energetickým propadem,“ vzpomíná po sedmnácti letech dcera Kristýna Frejová, která se nyní připojila ke kampani za větší informovanost pacientů s rakovinou.
Příznaky, které herečku provázely, když rakovinou onemocněla poprvé, přisuzovala plicním potížím, s nimiž se potýkala prakticky celý život. „Jako malá máma málem zemřela na těžký zápal plic. Bylo to ještě za války. Důstojníci wehrmachtu tehdy vypravili patrolu, která za ní doprovodila doktora a vybavila ho potřebným penicilinem,“ vypráví Frejová rodinnou historku. Za vleklé nachlazení a nemožnost dodechnout ale tentokrát mohla rakovina. Kontrolní rentgen potvrdil ložisko nádorového bujení na jedné plíci. Věra Galatíková podstoupila operaci, při které přišla asi o třetinu plíce. „Pan doktor nám řekl, že pokud se pět let neobjeví další nádor, máme vyhráno,“ dodává Frejová. Těsně před touto lhůtou však lékaři na kontrolním rentgenu zaznamenali něco, co považovali za výpotky na plicích. Když se je chystali odoperovat, zjistili, že nejde o výpotky, ale o ložiska malobuněčné rakoviny, která již zasáhla plíce a pohrudnici. „Pan doktor nám to hned volal, nic při tom nezastíral. Věděli jsme, že je konec. Do nemocnice jsme přijeli celá rodina ještě dřív, než se máma probrala z narkózy. Jak nás tam tak všechny viděla, tušila, že je zle,“ popisuje Frejová. O nemoci si Věra Galatíková zjistila co nejvíc informací. Jedinou možností, kterou jí konvenční medicína tehdy nabídla, byla chemoterapie a tu podstoupit nechtěla. „Dnes mají lidé daleko více možností, jak s rakovinou bojovat. Dokonce je možné je vzájemně kombinovat, tak aby byl výsledný efekt co největší. Vývoj a výzkum jde navíc stále dopředu. Důkazem toho je imunoterapie, která využívá pro boj s nádorem vlastní imunitní systém nemocného,“ vysvětluje Frejová. Studie zatím prokázaly, že imunoterapie je velmi účinná v léčbě rakoviny plic, močového měchýře, ledvin nebo melanomu. Funguje i v pokročilých stadiích rakoviny, kde už většinou jiné formy léčby nepomáhají. Dokáže tak výrazně prodloužit dobu přežití, aniž by zásadně ovlivnila kvalitu života pacientů. „Myslím, že je hodně důležité mluvit o nemoci s lékaři, ptát se na všechny možnosti a dopředu se nevzdávat,“ říká Frejová. „Já jsem vděčná za každý den, který dostala máma k dobru. Díky tomu ji mohla zažít i moje dcera – i když jen jako roční batole. Dodnes mě dojímá, když mě lidé zastaví na ulici a vzpomínají na mámu,“ dodává. Lékařská témata neopouštějí Kristýnu Frejovou ani v jejím hereckém životě. Pravidelně ji mohou diváci TV Prima vídat na obrazovkách coby dětskou lékařku v seriálu Modrý kód. Pandemie koronaviru ji zastihla v přípravách na premiéru francouzské divadelní hry Tik Tik, která se odehrává v čekárně psychiatra. V rolích „bláznů“, kteří prožívají různé fobie, se tu objeví také Tereza Kostková, Eva Josefíková, Jaromír Nosek nebo Josef Polášek. Kvůli nucené divadelní přestávce, která vznikla v důsledku vládních opatření, vyměnila Frejová herecká prkna za šicí stroj. Spolu s dalšími kolegy z různých pražských divadel ušila stovky roušek, které darovali prodavačkám a zdravotníkům. Na podzim však Frejová z lékařského prostředí vykročí a přesune se na stranu strážců zákona. Do role policistky ji ve filmové detektivce Stínohra obsadil slovenský režisér Peter Bebjak.
.jpg)
